Fakulta filozofická; Katedra filozofie

Kniha pojednává o vývoji české pozitivistické filosofie. Nejde o dílo encyklopedického rázu, jehož cílem by bylo představit všechny české pozitivisticky orientované filosofy. Cílem je ukázat hlavní rysy českého pozitivismu nejen ve filosofickém, ale také společensko-politickém kontextu. Zámerně je zvolena historická perspektiva, neboť již ve fázi pronikání pozitivismu do českého myšlení (tedy ještě před jeho zakotvením v něm) a jeho následné repcepce je pozitivismus kritizován. Vrcholným obdobím českého pozitivismu je éra spojovaná s filosofickým a psychologickým dílem Františka Krejčího. To čelilo kritice nového druhu, jejímž zdrojem byl idealismus. Třetí fáze vývoje českého pozitivismu je přiblížena na filosofii Josefa Tvrdého, která usiluje o vybudování vědecky založené metafyziky.