Fakulta filozofická; Katedra filozofie

Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, nalézá se poněkud ve stínu Thaléta a Anaximandra. Právě jemu však Theofrastos věnoval samostatný spis. Podle Aristotelova výkladu měl za počátek všeho pokládat vzduch. Byla to ale především konkrétní formulace vzniku, zániku a změn v přírodě na pozadí zřeďování a zhušťování vzduchu, která se pro něho stala příznačnou. Přestože se nejspíše jedná o pozdější pochopení, silný akcent na vzduch může v doxografii částečně odrážet původní Anaximenův náhled. Ten patrně vycházel z intimních rysů života, které byly spatřovány v paralelách vzduchu, dechu a duše. Bezmezný vzduch objímající celý svět přitom představoval pravé božství, z něhož vznikají „bohové a božské věci“.