Fakulta filozofická; Katedra filozofie

Ve svém díle Složitá svoboda píše Levinas, že neexistuje špatný materialismus kromě toho našeho. Tato poněkud překvapivá věta inspiruje k zamyšlení nad rolí materiálna v myšlení E. Levinase. Na základě raného spisu Čas a jiné a pozdějších hlavních děl Totalita a nekonečno a Jinak než být se pokusím ukázat, že materiálno je pro člověka ambivalentní. Materiálno znamená štěstí i neštěstí pro lidskou identitu, stejně tak pro jeho etickou subjektivitu. Materiálno je v Levinasově myšlení bytostně spojeno s tělesností člověka. Lidská identita a subjektivita není pro Levinase založena prvotně v rozumu, nýbrž v možnosti "být tělem". Skrze své materiální tělo člověk získává svou identitu (štěstí), zároveň je však na své tělo vázán a nedokáže se od něj oprostit (neštěstí). I etická odpovědnost za druhého spočívá v darování materiálních věcí a v posledu i sama sebe (štěstí), zároveň to však pro Levinase znamená opuštění své vlastní ontologické identity (neštěstí).

Přednáška bude zaměřena na rozhodující pojednání o vztahu mezi filosofií a náboženstvím a nastíní jeho vztahy k jiným islámským i pozdějším scholastickým myslitelům. Zároveň využije příležitost, aby představil obecně islámskou filosofii.

Více o Dr. Andersenovi najdete zde: https://jcu.academia.edu/ClausAsbj%C3%B8rnAndersen