Faces of Hatred – Contemporary Antisemitism in its Historical Context

978-80-261-0190-1

214

antisemitismus; soudobý antisemitismus; rasová ideologie; historické vědy; antropologie; holocaust; Česká Republika

TARANT, Z. TYDLITÁTOVÁ, V. AMIR, M. BUDIL, I. NOVOTNÁ, L. HOŠEK, P. PARUSHEV, P. R.Faces of Hatred - Contemporary Antisemitism in its Historical Context.
Plzeň : Západočeská univerzita, 2012. ISBN: 978-80-261-0190-1.

Tato publikace, vydaná záměrně v anglickém jazyce s cílem překonat jazykovou bariéru, se zabývá fenoménem antisemitismu ze sedmi úhlů, pohledem sedmi autorů, pocházejících buď z České Republiky, event. s českým prostředím spojených životem či prací. Cílem publikace je prezentovat aktuální poznatky k tomuto tématu a například v českém prostředí – zachytit aktuální trendy ve vývoji soudobého českého antisemitismu. První dvě kapitoly reflektují pohled teologický a religionistický. Doc. Parush R. Parushev se tak zabývá původem protižidovských mýtů, jejich významem v křesťanském myšlení, jakož i příklady individuálních snah o záchranu Židů skrze kontroverzní “formální křty”. Ve druhé kapitole se Doc. Pavel Hošek zabývá otázkou židovského vztahu k ostatním náboženstvím, kteréžto téma a nedorozumění s ním spojená jsou stálicemi rétoriky náboženského antijudaismu. Vliv Roberta Knoxe na vývoj rasového antisemitismu a konceptu “rasové války” rozebírá ve třetí kapitole profesor Ivo Budil. Čtvrtá kapitola nabízí pohled na vývoj protižidovských mýtů a stereotypů od náboženského antijudaismu, přes rasový antisemitismus až po nový antisemitismus a to vše na případové studii Španělska. Další dvě kapitoly se obracejí do českého prostředí ve snaze zachytit některé z trendů ve vývoji soudobého českého antisemitismu. Zbyněk Tarant tak na případové studii konzervativního občanského sdružení ’Mladá Pravice’ ukazuje konkrétní příklad dialektického vztahu filosemitismu a antisemitismu a vlivů, které způsobují, že se nezávisle na tom, jací Židé jsou nebo nejsou stávají z filosemitů antisemité. Věra Tydlitátová pak na tuto kapitolu navazuje vlastní studií o vlivu ruského antisemitismu na český politický diskurz. Knihu uzavírá rozhovor s pamětnicí Michlean Amir, která strávila své dětství v Plzni, v roce 1948 s rodinou emigrovala a nyní žije ve Spojených státech, kde pracuje v United States Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu.