Výzkumné profily

V této sekci naleznete všechny důležité informace k výzkumným zaměřením členů katedry. Ve vědecké činnosti se Katedra filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni zaměřuje především na analytickou filozofii, filozofii výchovy a na dějiny a filozofii vědy a techniky.

Tuto hlavní specializaci doplňují další oblasti, například filozofie náboženství a religionistika, estetika nebo etika. Více informací najdete u profilů jednotlivých vědeckých a akademických pracovníků k sociologii vědeckého poznání. Ve volném čase se věnuje sportu, četbě a kultuře.

PhDr. Jitka Bílková, Ph.D.

Po absolutoriu konzervatoře v Plzni vystudovala Jitka Bílková kulturologii na Karlově univerzitě v Praze a doktorský program Teorie a dějiny vědy a techniky na Západočeské univerzitě v Plzni. Svůj dlouholetý zájem o kultury Indie, Číny a Japonska uplatnila v dizertační práci na téma „Reflexe tradiční čínské vědy a vědeckého myšlení v dílech některých britských a amerických vědců“. V poslední době se věnuje také regionální tématice (Plzeňsko). Na katedře filozofie vede kurzy věnované jak kulturám Indie, Číny a Japonska, tak hudbě a úvodu do studia regionální kultury.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jitky Bílkové naleznete zde.

Mgr. Daniela Blahutková, Ph.D.

Daniela Blahutková vystudovala estetiku a germanistiku na Masarykově univerzitě v Brně, v dizertační práci analyzovala dílo rakouského spisovatele Josepha Rotha. Na Katedře filozofie ZČU vede semináře estetiky a volitelné kurzy se vztahem k literatuře a filozofii umění. Podílela se na výzkumu problematiky umění (literatury) v díle Jana Patočky. Spolupracuje s Institutem Bohemicum na univerzitě v Regensburgu a věnuje se též překladatelství.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Daniely Blahutkové naleznete zde.

Mgr. Kryštof Boháček, Ph.D.

Kryštof Boháček je badatalem Filozofického ústavu Akademie věd ČR. V současné době působí na Katedře filozofie v Plzni a na Katedře politologie Metropolitní univerzity v Praze. Od roku 2009 je šéfredaktorem elektronického časopisu Filozofického ústavu Akademie věd ČR Aithér. Dr. Boháček je rovněž zakladatelem České platónské společnosti a České společnosti pro studium Aristotela a jeho myšlení. Zabývá se filozofickými a klasicko-filologickými směry bádání o antickém starověku, řeckými mysliteli 6. a zejména pak 5. a 4. století př. n. l. Jeho hlavní specializací je rétorika jakožto filozofická pozice v historické i systematické perspektivě: Gorgiás, Ísokratés a jeho škola, aristotelská rétorika, neorétorika, neosofistika a další alternativní konceptuální schémata. První rovinou zájmu je Platón a klasická attická filosofie – sofisté, Sókratés a Sókratici, attická tragédie. Druhou rovina zájmu tvoří Aristotelés. Mezi související zájmy patří předsókratovští myslitelé západní (dórské) větve: naučná lyrika – Simónidés a Pindaros, dialektika elejské školy – Parmenidés a Zénón, magicko-přírodovědná tradice – Empedoklés, dále Homér a Hésiodos.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Kryštofa Boháčka naleznete zde.

PhDr. Jana Černá, Ph.D.

Jana Černá vystudovala obory Humanistika a Teorie a filozofie komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. Zabývá se renesanční a raně novověkou vědou a filozofií; kulturními dějinami raného novověku; španělskou vědou a filozofií (16.-17. století); objevením Ameriky a proměnami evropského vědění; vědou v raně novověkých českých zemích a iberoamerickým světem. Jejími dílčími tématy jsou: historia naturalis, přírodní filozofie, vizualizace přírody v raně novověké vědě a umění, empirie v raně novověké vědě (historia naturalis, medicína, kosmografie), systematizace vědění v raném novověku, vědecká komunikace, vědecký humanismus, magia naturalis, renesanční filozofická antropologie, „černá legenda“ a její ozvuky ve střední Evropě. Další odborné zaměření: španělské filozofické myšlení 19. a 20. století; postmoderní filozofie.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jany Černé naleznete zde.

Mgr. Stefanie Dach, Ph.D. 

Stefanie Dach získala titul Ph.D. v roce 2018 na Západočeské univerzitě v Plzni s prací o Wilfridu Sellarsovi a vědeckém realismu. Ve svém výzkumu se zabývá různými aspekty díla Wilfrida Sellarse s přesahem k „post-analytické filosofii“ a pragmatismu. Publikovala knihu o Richardu Rortym a post-analytické filozofii a několik článků o Wilfridu Sellarsovi, Ludwigu Wittgensteinovi a pragmatismu. V nepracovním životě ji baví čtení, taichi a deskové hry. Filozofie ji fascinuje jako intelektuální cesta, které nám nepomáhá tolik poznat svět, ale spíše sebe samé a jiné lidi, to, co si myslíme a proč si to myslíme. Zabývat se filozofií znamená zkoumat všechny tyto složité, ale křehké mentální konstrukce, které lidé umí vytvořit.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Stefanie Dach naleznete zde.

doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc.

Nikolaj Demjančuk vystudoval na Filosofické fakultě Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, obor Filosofie (specializace logika, filosofie přírodních věd), kde také obhájil dizertační práci na téma „Pravda a hodnota ve vědeckém poznání“. Rigorózní řízení proběhlo v roce 1990 na Filosofické fakulta Univerzity Karlovy, obor Filosofie přírodních věd, postgraduální studium absolvoval na téže univerzitě se závěrečnou prací nazvanou „Technika jako objekt filosofické reflexe“. Habilitoval v roce 2003 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity Brno, obor Filosofie s prací „Filosofie a vědecké myšlení“, za kterou mu byl udělen titul docenta pro obor Filosofie. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se věnuje filosofii vědy. Především tématům jako věda v kulturních kontextech; metodologie a epistemologie vědy (komparativní studium – humanitní, biomedicínské, technické obory); obraz vědy ve filosofii 19. a 20. století (pozitivismus, novokantovství, fenomenologie, analytická filosofie, kritický racionalismus). Výzkumné zahraniční pobyty absolvoval na následujících pracovištích: University of Leeds (Velká Británie), Universidad de Granada (Španělsko), Central European University, Budapešť (Maďarsko), Universite Libre de Bruxelles (Belgie), University of North London (Velká Británie) a další.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Nikolaje Demjančuka naleznete zde.

Mgr. et Bc. Dagmar Demjančuková, CSc.

Dagmar Demjančuková vystudovala na Filosofické fakultě Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova, obor Filosofie (specializace teorie a dějiny náboženství) se závěrečnou prací „Jan Hus jako ideolog raného protestantismu“. V roce 1990 ukončila studium na téže univerzitě dizertační prací nazvanou “ Náboženství a sekularizační procesy: role v duchovní kultuře“. V letech 1991-1994 studovala na Husitské teologická fakultě Univerzity Karlovy, obor Filosofie a religionistika, studium zakončila závěrečnou prací nazvanou „Profil Českobratrské církve evangelické“. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se věnuje především filosofii náboženství a religionistice. Předmětem jejího zájmu jsou dějiny, teorie a filosofie náboženství, problémy vztahu kultury a náboženství, kulturní funkce náboženství v českých a světových dějinách, dále filosofie výchovy (starší dějiny filosofie a česká filosofie) a osobnosti ruské filosofie a náboženství (od začátku 20. století po současnost). Výzkumné zahraniční pobyty absolvovala na následujících pracovištích: Moskevská státní univerzita M . V. Lomonosova, Rusko; Univerzita Košice, Slovenská republika; University of Navarre, Pamplona, Španělsko; Universidad de Granada, Španělsko; Prešovská univerzita, Slovenská republika; Univerzita, Sankt Petěrburg, Ruská Federace; Univerzita Komenského Bratislava Slovenská republika a další.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Dagmar Demjančukové naleznete zde.

Mgr. Ludmila Dostálová, Ph.D.

Ludmila Dostálová vystudovala filozofii a logiku na Karlově univerzitě. Ve svém výzkumu se soustředí na problematiku metodiky a didaktiky výuky logiky, zaměřuje se na e-learning a elektronické opory. Vydává k tomuto tématu učebnice, pořádá workshopy a podílí se na řadě projektů v této oblasti. Dále se věnuje filozofii Bertranda Russella, Willarda van Ormana Quinea, Donalda Davidsona a Ludwiga Wittgensteina. Po řadu let působila jako proděkanka Fakulty filozofické Západočeské univerzity, v současné době působí jako vedoucí Katedry filozofie, kde současně vyučuje logiku.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Ludmily Dostálové naleznete zde.

ThLic. Pavel Frývaldský, Th. D.

Pavel Frývaldský vystudoval katolickou teologii na Katolické teologické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Na univerzitě Gregoriana v Římě obhájil dizertační práci na téma: „Interpretace christologie Romana Guardiniho ve světle teologie Bonaventury z Bagnoregia“. Zabývá se teologií 20. století (Romano Guardini, Joseph Ratzinger) a středověkým myšlením (Bonaventura). Je členem české redakce Mezinárodní katolické revue Communio.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Pavla Frývaldského naleznete zde.

prof. ThDr. Otakar A. Funda, Dr. Theol.

Otakar Antoň Funda vystudoval protestantskou teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (1965) a pokračoval externím studiem na Filozofické fakultě UK a postgraduálním studiem na Teologické a Filozofické fakultě univerzity v Basileji, kde r. 1971 promoval u prof. M. Geigera na základě dizertace T. G. Masaryk, sein philosophisches, religiöses und politisches Denken. Protože komunistické úřady odmítly nostrifikaci Fundova basilejského doktorátu, promoval po řadě nesnází r. 1981 podruhé, a to na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze u prof. A. Molnára na základě dizertace Eirenaiovo učení o recapitulatio. Habilitační práce o nenáboženské interpretaci křesťanské víry Myšlení o víře a myšlenky víry nemohla být v době komunistického režimu z důvodu věroučných i politických učiněna předmětem rozpravy. Až r. 1990 se stala základem habilitačního řízení na Husitské teologické fakultě UK. Roku 2003 byl na návrh Filozofické fakulty Masarykovy univerzity jmenován profesorem v oboru filozofie. Od r. 1994 působil na Katedře filozofie a sociálních věd Pedagogické fakulty UK, kde přednášel filozofii a religionistiku, od r. 1995 přednáší také na Katedře filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity. Ve svém teologickém období se věnoval především koncepci demytologizace a existenciální interpretace křesťanské víry, od 80. let svou pozici koncipuje jako religionistickou. Filozoficky stojí na pozici kritického racionalismu K. Poppera a H. Alberta a evoluční ontologie A. N. Whiteheada a N. Hartmanna.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech prof. Fundy naleznete zde.

Mgr. Miroslav Hanke, Ph.D.

Miroslav Hanke byl po ukončení doktorského studia na Palackého univerzitě v Olomouci v roce 2010 (prací Jan Buridan a nominalistická teorie racionality) zaměstnán jako vědecký pracovník na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (2010–2011) a vyučující sociologie na Palackého univerzitě v Olomouci (2011). V současné době je postdoktorandem na Filozofickém ústavu AV ČR (od 2011), badatelem RCTHS při Katedře filozofie FF Západočeské univerzity v Plzni (2012–2015) a přednášejícím na Katedře filozofie FF Západočeské univerzity v Plzni (od 2017). Jeho výzkum se zaměřuje na pozdně středověkou a post-středověkou scholastickou logiku.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miroslava Hankeho naleznete zde.

Doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc.

Vladimír Havlík vystudoval Filosofickou a Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy, obor Filosofie – fyzika. Habilitoval se v roce 2017 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně s tématem „Problém emergence ve vědě a filosofii“. Je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, zároveň vyučuje na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni. V roce 1991 se zúčastnil kurzu „Philosophy of Science – Theory and Experiment“ International University Centre of Dubrovnik. V období říjen 1992–březen 1993 studijního pobytu na King´s College London. Zabývá se filosofickými otázkami vývoje vědy, metodologickými a epistemologickými problémy vývoje vědění především v souvislosti s přírodními vědami – kosmologií, fyzikou, biologií a teorií komplexity. Vede přednášky a semináře v oborech Filosofie vědy a Historie a filosofie fyziky. Je sekretářem Českého komitétu pro logiku, metodologii a filosofii vědy a členem komise pro IT při AV ČR. Publikuje v odborných periodikách k tématům filosofie a metodologie vědy, evoluce, emergence a umělé inteligence. Např. články: „The naturalness of artificial intelligence from the evolutionary perspective“ (AI and Society, 2018) a „Vývoj vědy jako evoluční boj idejí?“ (Filosofický časopis, 2016); kniha: „Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie“ (Vyšehrad 2015).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Vladimíra Havlíka naleznete zde.

Mgr. Petra Hečková, Ph.D.

Petra Hečková vystudovala teorii a dějiny výtvarných umění na Katedře dějin umění, Univerzitě Palackého v Olomouci. Dizertační práce Vojtěch Birnbaum a jeho stanovisko ve vědeckém sporu Orient-oder-Rom. Příspěvek k výzkumu pozdně antické architektury po roce 1900 (obhájeno 2009, školitel: prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc.). Specializuje se na historiografii dějin umění a dějiny péče o kulturní dědictví, se zvláštním zaměřením na historiografii antického umění (archeologické poznání antické kultury a druhý život antických artefaktů v raném novověku, vývoj starožitnictví a sběratelství, recepce a šíření formálních prototypů a vzorů all´antica ve středověku a v novověku). Společným jmenovatelem v rovině osobní i profesní je zájem o Itálii a zvláště o Řím, jeho historii i frenetickou současnost.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Petry Hečkové naleznete zde.

PhDr. Petr Jedlička

Petr Jedlička studoval obor sociologie, se specializací na kvantitativní výzkumné metody a teoretickou sociologii, a obor ekonomie (nedokončeno) na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2000 zde obhájil magisterskou práci na téma „Internetová společnost: sociální a ekonomické důsledky rozšíření internetu“. V letech 1995 a 1998 absolvoval krátké studijní pobyty na Universität Konstanz. Poté působil v oblasti komunikace jako poradce řady soukromých subjektů, neziskových organizací, krajských reprezentací i místopředsedy Evropského parlamentu. V roce 2015 obhájil na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy rigorózní práci „(Sociální) konstrukce vědeckého faktu“, v níž se zabýval podmínkami vzniku novověké vědy v kontextu prací Ludwika Flecka, Davida Bloora a Yehudy Elkana. V současnosti se zaměřuje na experimentální filozofii vědy, především na nejrůznější sociální a jiné faktory ovlivňující práci vědců. V rámci projektu „Objektivita: Experimentální přístup k tradičnímu filosofickému problému“ (GAČR 18-08239S) používá kvalitativní, kvantitativní i experimentální metody sociálních věd pro výzkum vědecké komunity v ČR. Toto téma též zpracovává ve své dizertaci „Současné trendy ve filozofii vědy— experimentální filozofie a její aplikace“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech PhDr. Petra Jedličky naleznete zde.

Mgr. Karolína Jiráková, Ph.D.

Vystudovala na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni magisterský obor Evropská kulturní studia. V současné době pracuje na disertačním projektu zaměřeném na Aristotelovu teorii poznání pod vedením doc. Josefa Mourala. Zabývá se především problémy antické filosofie a vědy se zaměřením na epistemologii. Mezi dílčí oblasti zájmu patří myšlení Hérakleita z Efesu, Aristotelova recepce předchůdců a antická tragédie. V roce 2015 absolvovala tříměsíční badatelský pobyt na Université de Fribourg ve Švýcarsku pod vedením prof. Filipa Karfíka. Je členem České platónské společnosti a Společnosti pro studium Aristotela a jeho myšlenkového odkazu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Dr. Karolíny Jirákové naleznete zde.

Mgr. Petr Jirák, Ph.D.

Vystudoval na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni magisterský obor Evropská kulturní studia. Ve své disertaci se zabývá Nietzscheho reflexí vědeckého poznání pod vedením doc. J. Pechara. Vedle toho se zaměřuje na studium antické filosofie a kultury.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Dr. Petra Jiráka naleznete zde.

PhDr. Martina Kastnerová, Ph.D.

Martina Kastnerová působí na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni od roku 2006, zde rovněž v roce 2010 absolvovala doktorské studium s disertací „Formování literární vědy na materiálu renesanční literatury: hledání adekvátního interpretačního přístupu“ pod vedením prof. PhDr. Jarmily Doubravové, CSc. V současnosti zde mj. přednáší v kurzu Hermeneutika a teorie interpretace či Umění v kulturním kontextu a také působí jako vědecká tajemnice katedry a školitelka v doktorském oboru Teorie a dějiny vědy a techniky. Je členkou Výzkumného centra pro teorii a dějiny vědy (Research Center for Theory and History of Science), Společnosti pro estetiku (SPE) a Spoločnosti pre estetiku na Slovensku (SPES). V odborné práci se soustředí na současné teorie interpretace se zaměřením na angloamerickou oblast a analýzu renesančních textů (monografie Shakespeare a teorie interpretace). V aktuálním výzkumu se věnuje analýze stěžejních témat alžbětinské poetiky se zaměřením jednak na soudobou reflexi antického mimetického konceptu a vyrovnání s antickými a kontinentálními vzory, jednak na renesanční korespondenční sítě a přenos vědění (dílčí studie např. v American and British Studies Annual, Svět literatury, Ostium, monografie Profesionalizace literární kultury: alžbětinská poetika jako součást komplexu renesančního vědění). V nejnovějších textech se dále zaměřuje na ženské postavy alžbětinské literární kultury Mary Sidney Herbert a Mary Wroth a genezi poetického projektu Philipa a Roberta Sidneyho v kontextu renesanční intelektuální sítě (nejnovější monografie Poezie jako vyprávění příběhů. Intelektuální kruh Philipa Sidneyho). Mezi poslední aktuální projekty patří např. „Profesionalizace literární kultury: alžbětinská poetika jako součást komplexu renesančního vědění“ či „Komunikace a vědění: intelektuální kruh Philipa Sidneyho“. V posledním roce vystoupila či připravuje realizaci pobytu mj. na konferencích v Birminghamu (Jubilee Centre for Character and Virtues, University of Birmingham) a Londýně (Royal Hollowayʼs Humanities and Arts Research Institute) a The Shakespeare Institute ve Stratfordu. Renesanční literární kultura a literatura obecně jsou nejen předmětem její „profese“, ale i osobního zaujetí vyprávět a sdílet příběhy.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Martiny Kastnerové naleznete zde.

Mgr. Vojtěch Kaše, Ph.D.

Vojtěch Kaše vystudoval magisterské studium religionistiky na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době dokončuje doktorské studium pod společnou záštitou Masarykovy univerzity (obor Religionistika) a Helsinské univerzity ve Finsku (obor Novozákonní biblistika) s dizertací s názvem „Tracing the Origins of Eucharistic Magic: On the Role of Cognitive Attraction in the Cultural Transmission of Collective Rituals“. V rámci religionistiky se specializuje na oblast raného křesťanství a kognitivní teorie náboženství. Na obecné rovině jeho výzkum spadá do oblasti studia kulturní evoluce, což se pojí s jeho zájmem o výpočetní a kvantitativní metodologii. V Helsinkách byl zaměstnán jako výzkumník v projektu REECR: Ritual and Emergence of Early Christian Religion: A Socio-Cognitive Analysis (2013-2017). V Brně působil jako člen interdisciplinárního projektu GEHIR: Generative Historiography of Religion (2015-2018). Na ZČU vede studentský výzkumný projekt DiRECT: Distant Reading of Early Christian Texts: Explorations in Socio-Cognitive Interpretation (2018-2020).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Vojtěcha Kašeho naleznete zde.

doc. PhDr. Radim Kočandrle, Ph.D.

Radim Kočandrle absolvoval magisterské studium filosofie na FF UP v Olomouci a doktorské studium v oboru Filosofie a dějiny přírodních věd na PřF UK v Praze. Dlouhodobě se zabývá především tématy z oblasti antické filosofie a kosmologie. Jeho odborný zájem se soustředí zejména na předsokratiky, zvláště pak na myslitele tzv. „iónské větve filosofie“. Právě vnímavost archaické doby shledává stále velmi inspirativní. Největší pozornost dosud věnoval Anaximandrovi z Mílétu, o jehož myšlení publikoval řadu prací. Z jeho knižních publikací lze zmínit zejména následující tituly: „Anaximandros z Mílétu“ Pavel Mervart 2010, „Anaximenés z Mílétu“, Pavel Mervart 2014, „Apeiron. Anaximander on Generation and Destruction“ Springer 2017 (společně s Dirkem L. Coupriem).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Radima Kočandrleho naleznete zde.

Mgr. Miloš Kratochvíl, Ph.D.

Miloš Kratochvíl vystudoval filosofii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tamtéž získal doktorát za disertační práci o genetické epistemologii Jeana Piageta. Mezi hlavní předměty jeho zájmu patří především francouzská epistemologie, zejména pak období od poloviny 19. Do poloviny 20. století (tj. zhruba mezi Comtem a Bachelardem). Zde si všímá vztahu mezi chápáním lidského myšlení, pojetím vědy, role filosofie a dobovým náboženským a politickým kontextem. Mezi dalšími oblastmi, jimiž se zabývá, převažují dějiny etiky a česká filosofie přelomu 19. a 20. století. Publikoval monografie Jean Piaget (uvedení do genetické epistemologie), Francouzská epistemologie Přehled vývoje do poloviny 20. století) a Pozitivismus v české filosofii první poloviny 20. století.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miloše Kratochvíla naleznete zde.

Mgr. Zdeňka Míchalová, Ph.D.

Zdeňka Míchalová vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v roce 2017 obhájila disertační práci na téma vizuální kultury měšťanů v raně novověkých vrchnostenských městech na Moravě. Ve výzkumu se zaměřuje na umění v kontextu reformace, raně novověké cechy a měšťany v roli mecenášů. Pracuje v Národním památkovém ústavu a na KFI vede kurzy zaměřené na dějiny umění a uměleckohistorickou metodologii.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Zdeňky Míchalové naleznete zde.

doc. RNDr. Josef Moural, CSc.

Josef Moural vystudoval matematiku (obor Teorie systémů) na MFF UK. Jako počítačový expert působil v Československé obchodní bance, a.s. a v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV. Souběžně studoval od konce 70. let filosofii jak formou mimořádného studia FF UK, tak v pražských bytových seminářích. Od poloviny 80. let působil též jako vedoucí bytových seminářů a spolupracovník filosofického samizdatu. V roce 1990 absolvoval půlroční pobyt na Oxford University (Wolfson College), po návratu byl převeden v ÚFS ČSAV do Archivu Jana Patočky a přednášel jako externista filosofii na MFF UK. V roce 1991 nastoupil na částečný úvazek do Centra pro teoretická studia UK a začal přednášet filosofii na Středoevropské universitě a jako externista na FF UK. V roce 1993 přešel z Archivu Jana Patočky na katedru filosofie FF UK a absolvoval semestrovou stáž (asistent prof. R. Rortyho) na Univeristy of Virginia, Charlottesville, USA. V roce 1996 vyučoval na letní škole Středoevropské university v Budapešti. V akademickém roce 1996/7 absolvoval roční stáž (Visiting Lecturer) na King’s College, Londýn. Roku 1999 vyčoval na letní škole IWM v Cortoně a poté se účastnil tříměsíční stáže v Institute for Advanced Studies in the Humanities v Edinburghu. Další stáž absolvoval v Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, v akademickém roce 2001/2 získal Fulbrightovo stipendium na University of California, Berkeley. V roce 2003 organizoval letní školu fenomenologie v Olomouci. V letech 2007-9 externě vyučoval filosofii (Visiting Associate Professor) na University of California, Berkeley. 2010 stáž v Collegium Budapest. V roce 2012 absolvoval stáž v The Library of Congress ve Washingtonu D.C. V roce 2015 vyučoval na letní škole Universitat de Girona, v roce 2018 externě na Uniwersytet Śląski v Katowicích. Specializuje se na dějiny filozofie, především na Platóna, skepticismus, R. Descarta, D. Huma, I. Kanta, pozdního Husserla, raného Heideggera a J. Patočku. Dále se věnuje teorii institucí (ontologie kultury) a filozofii J. Searla, E. Tugendhata, K. Poppera a T. Kuhna.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Josefa Mourala naleznete zde.

PhDr. Jaromír Murgaš, CSc.

Jaromír Murgaš vystudoval filosofii s fyzikou na FF a MFF UK v Praze a začínal studiem filosofických otázek přírodních věd, které probíhalo ve Filosofickém ústavu ČSAV a vyvrcholilo studijním pobytem na London School of Economics v r. 1992. To jej však přivedlo blíže k filosofii samé; a jeho učitelské založení pak k výuce filosofie, do níž uvádí studenty povětšinou humanistického studia. A to od r. 1993 podnes paralelně na Západočeské univerzitě v Plzni a na Univerzitě Karlově v Praze. Významné zkušenosti pak získal ve čtyřletém výcviku gestalt terapie (1993-7, Multi-di-mens) a posléze systemické terapeutické práce (průběžně 2002-2015, The 7th C, R. Verlinden). Díky těmto zkušenostem za svou stěžejní činnost pokládá samu výuku tváří v tvář nad texty. Pro cvičení dovednosti dobrého myšlenkového vytěžení obsahu textů napsal příručku Základní interpretace filosofických textů I. (2010), pro skutečné osvojení vytěžených myšlenek pěstuje kurs Filosofie a zkušenost gestaltu (od r. 1998). Vyučuje též vstupní kursy do filosofie a na FZS ZČU do etiky pro zdravotníky. Svou roli učitele filosofie v podpoře „osob“ a „myšlení“ v jejich spojení.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jaromíra Murgaše naleznete zde.

Mgr. Jitka Paitlová, Ph.D.

Jitka Paitlová působí na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni. Zpočátku se věnovala ontologickým, epistemologickým a kosmologickým problémům Platónovy filozofie, a to především v kontextu protologické interpretace tübingenské školy. Posléze obrátila svůj zájem na epistemologii a teorii vědy dvacátého století. Ve své disertační práci analyzovala kritický racionalismus německého filozofa Hanse Alberta, kde zkoumala jeho specifika, transformace a přesahy v porovnání s koncepcí Karla R. Poppera. V souvislosti právě s kritickým racionalismem se ve svých pracích orientuje zejména na problémy zdůvodnění poznání, podmínek a pokroku poznání, vědecké metody, hodnotové neutrality vědy, vztahu poznání a rozhodnutí. Dále se blíže zabývá vztahem kritického racionalismu ke Kantovu transcendentalismu a experimentální filozofií vědy. Absolvovala roční stáž u prof. Hanse Rotta na Lehrstuhl für theoretische Philosophie na Universität Regensburg a půlroční stáž na Lehrstuhl für Philosophie u prof. Ursuly Renz na Alpen-Adria-Universität v Klagenfurtu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jitky Paitlové naleznete zde.

Mgr. Petr Pavlas, Ph.D.

Petr Pavlas vystudoval Humanistiku (Bc.), Analytickou filozofii a filozofii vědy (Mgr.) a Teorii a dějiny vědy a techniky (Ph.D.) na FF ZČU v Plzni. V září 2015 tamtéž obhájil disertaci s názvem Trinus liber Dei: Komenského místo v dějinách metaforiky „knihy přírody“ (školitel Daniel Špelda) a byl přijat jako odborný asistent na Katedru filozofie, kde byl již předtím pracovníkem výzkumného projektu. Zároveň se stal postdoktorandem v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., kde v současnosti zkoumá Komenského projekt dokonalého jazyka a píše monografii s názvem Definovat a kombinovat. Poslední jazyk Jana Amose Komenského. Petr Pavlas absolvoval tři dlouhodobé badatelské pobyty v Německu (Berlín, Erfurt). Dosud publikoval jednu monografii a řadu českých i anglických odborných studií. Do budoucna se chce zaměřit na vztah myslitelů Komenského okruhu (Ritschel, Bisterfeld, Rave aj.) k Leibnizovi a také na matematické a logické aspekty pansofismu Jana Amose Komenského.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Petra Pavlase naleznete zde.

Mgr. Michal Polák, Ph.D.

Michal Polák vystudoval Teorii a filozofii komunikace a Teorii a dějiny vědy a techniky na FF ZČU v Plzni. V disertační práci se zabýval tématem intencionality u Daniela Dennetta. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje problematice filosofie mysli a kognitivní vědy. Aktuálně se orientuje zejména na filozofické a metodologické aspekty vědy o vědomí. Hlásí se k naturalismu a nutnosti pracovat s poznatky empirických věd, zejména kognitivní psychologie a neurovědy. K tématu publikuje v prestižních zahraničních časopisech a napsal několik monografií.  Působí jako odborný asistent a vědecko-výzkumný pracovník na Západočeské univerzitě v Plzni na Katedře filozofie. Je členem výzkumného centra pro teorii a dějiny vědy a asociace pro vědecké studium vědomí. Absolvoval odborné stáže na Central European University v Budapešti, University of Sussex v Brightonu a v současnosti je na stáži na Otto von Guericke Universität v Magdeburgu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Michala Poláka naleznete zde.

PhDr. Martin Profant, Ph.D.

Vystudoval a titul PhDr. získal na Filosofické fakultě University Karlovy (1985), aspirantura na Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV (do roku 1989), Ph.D. obhájil na Filosofické fakultě Západočeské university v Plzni. Od roku 1992 působil v politice, jako poradce v parlamentu a v letech 2002 až 2006 jako hlavní poradce ministryně školství, skromně publikoval a příležitostně externě přednášel na různých univerzitách (UJEP, UK, ZČU). K vědecké a akademické práci se naplno vrátil až po roce 2006 jako vědecký pracovník Filosofického ústavu AV ČR (oddělení morální a politické filosofie). Zabývá se dějinami filosofie první poloviny dvacátého století (monografie o Cassirerovi a o Marcusem), vzděláním jako tématem politické filosofie a problematikou národa ve středoevropských tematizacích.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Martina Profanta naleznete zde.

Mgr. Radek Schuster, Ph.D.

Radek Schuster získal doktorát v oboru Teorie a dějiny vědy a techniky na Západočeské univerzitě v Plzni v roce 2010. Pod vedením školitele doc. RNDr. Jiřího Fialy, CSc. obhájil dizertační práci s názvem „Mezi jazykem a logikou“, jež pojednává o díle filozofa a matematika Friedricha Waismanna v kontextu analytické filozofie a filozofie vědy 20. století. V rámci studia absolvoval semestrální studijní pobyt na University of Durhem (Erasmus Exchange Programme, 09/2001–01/2002) a badatelský pobyt na University of Oxford, kde v Bodleian Library konzultoval Waismannovu pozůstalost (Free Movers, 09–11/2005). V současnosti působí jako odborný asistent a zástupce vedoucí na Katedře filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity. Odborně se profiluje ve třech oblastech: 1) analytická filozofie a filozofie jazyka, zejména dílo L. Wittgensteina, 2) filozofie a dějiny vědy, především tradice Vídeňského kroužku, 3) filozofické aspekty umělé inteligence a interakce člověka a stroje. Těmto zaměřením odpovídají i zahraniční spolupráce a stáže na: University of Bergen/The Wittgenstein Archives (Norway Grants, 09/2015 a 06/2016), Universität Wien/Institut Wiener Kreis (AKTION, 05/2011, 05/2016 a 04–09/2017) a Indiana University/School of Informatics, Computing, and Engineering (Fulbright, 09/2016–02/2017). Mezi jeho koníčky patří iluze a paradoxy všeho druhu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Radka Schustera naleznete zde.

PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D., Th.D.

Drahomír Suchánek vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a katolickou teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval stáže na Universität Bayreuth (2000/2001) a Universität Wien (2003) a několikrát mu bylo též umožněno bádání ve Tajném vatikánském archivu (2009, 2010, 2011). Je odborným asistentem na Katedře filozofie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a rovněž na Ústavu světových dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se obecnými dějinami středověku se zaměřením na církevní dějiny a vztahy světské a duchovní moci, především papežskými volbami, středověkým papežstvím a otonsko-sálským císařstvím. Je autorem či spoluautorem následujících monografií: „Církevní dějiny I. Antika a středověk“, „Církevní dějiny II.: Novověk“, „Ius exclusivae: právo exkluzivity při papežských volbách“, „Dějiny Lichtenštejnska“, „Imperium et sacerdotium: říšská církev na přelomu prvního a druhého tisíciletí“ a „Inventář pozůstalosti Adolfa Procházky“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Drahomíra Suchánka naleznete zde.

doc. PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.

Miloš Ševčík absolvoval studium oborů estetika a filozofie (1998 Mgr.) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na téže fakultě také postgraduální studium oboru estetika (2003 Ph.D.). Od roku 1999 je zaměstnán jako odborný asistent na Katedře estetiky FF UK. Na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni působí jako odborný asistent od roku 2004. V roce 2001 absolvoval jako stipendista Instituto Camões výzkumný pobyt na Faculdade de Letras, Universidade de Coimbra, Portugalsko. Zabývá se převážně francouzskou a českou estetikou 20. století, zaměřuje se zejména na problematiku časovosti estetické události a jejího smyslového charakteru. Publikoval několik desítek odborných studií v časopisech a sbornících doma i v zahraničí. Je také autorem či spoluautorem následujících monografií: „Umění jako odkaz na realitu času (v myšlení Henriho Bergsona a Emmanuela Lévinase)“, „Bergsonova koncepce komické představivosti a smíchu“, „Aisthesis. Problém estetické události v myšlení E. Levinase, J.-F. Lyotarda a G. Deleuze a F. Guattariho“, „Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky“, „Patočkovy interpretace literatury“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Miloše Ševčíka naleznete zde.

Mgr. Zdeňka Špiclová

Zdeňka Špiclová vystudovala obory Humanistika a Evropská kulturní studia na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni, obor Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a obor Evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Badatelsky se orientuje na reflexi využívání nových technologií v humanitních vědách, konkrétně v kontextu virtuálního umění a aktuálně také v oblasti digital humanities. Metody, které se v oblasti digital humanities formují, nejen teoreticky reflektuje, ale rovněž zkoumá jejich praktickou využitelnost v bádání o raném křesťanství. Zabývá se především židokřesťanskými skupinami Ježíšových následovníků, spojenými se jmény Jakuba, bratra Páně, a apoštola Tomáše Judy Didyma. Absolvovala zahraniční stáže ve virtuální laboratoři na Technické univerzitě v Gdaňsku (Immersive 3D Visualization Lab, 2016) a na Papežském biblickém institutu v Římě (2018); zúčastnila se mezinárodních konferencí na univerzitě ve Varšavě (College of Liberal Arts and Sciences, 2015) a na univerzitě v Helsinkách (International Meeting Society of Biblical Literature & EABS 2018). Letní semestr 2018/2019 stráví u prof. Köpfa v na univerzitě v Tübingen.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Mgr. Zdeňky Špiclové naleznete zde.

PhDr. Lada Wagnerová, Ph.D.

Lada Wagnerová vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE v Praze v roce 1994 a Teorii a filozofii komunikace na katedře filozofie FF na ZČU v Plzni v roce 2006. Rigorózní zkoušku složila v roce 2013 na téma Otto Neurath: ISOTYPE. Dizertační práci na téma Otto Neurath a komunikace v umělých jazykových znacích obhájila na FF ZČU v roce 2015. V letech 1991–2009 pracovala v soukromé sféře se zaměřením na obchod, personální a účetní poradenství. Podstatou jejího odborného zájmu je, jak se věci či lidé jeví. Praktickými realizacemi jsou výuka předmětů, zaměřených na komunikační dovednosti (Kultura společenské komunikace a Komunikační praxe). Na teoretické bázi je hlavním předmětem výzkumu speciální část vizuální komunikace – informační grafika a v poslední době i téma akademické etikety. I v univerzitním prostředí využívá své ekonomické znalosti na pozicích finančního a projektového manažera, v letech 2014 – 2017 byla předsedkyní Rozpočtové komise AS ZČU.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Lady Wagnerové naleznete zde.