Fysis iónských myslitelů : rozprava nad peripatetickou dezinterpretací

978-80-86818-72-6

320

fysis; příroda; přirozenost; zkoumání přírody; kosmos; prvek; princip; arché; to apeiron; vzduch; duše; logos; Anaximandros z Mílétu; Anaximenés z Mílétu; Hérakleitos z Efesu; Aristotelés; Theofrastos; peripatetici; doxografie

KOČANDRLE, R. Fysis iónských myslitelů : rozprava nad peripatetickou dezinterpretací.
Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2008. ISBN: 978-80-86818-72-6.

Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech příroda nebo přirozenost, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako historiá peri fyseós, zkoumání přírody. Hledání jeho původního významu je proto odkrýváním charakteru myšlení, které se rozvinulo v Mílétu, a zároveň porozuměním samotné povaze iónského zkoumání. Východiskem studie je širší rozvedení známého faktu, že celé mílétské myšlení nám bylo zprostředkováno schématy Aristotela a Theofrasta. Studie ukazuje svázanost fysis s aristotelským pojetím arché jako látkové příčiny a kriticky prochází dochované texty zatížené pozdními hledisky a terminologií. V případě Anaximandra z Mílétu interpretuje nejen první filosofický text, fragment DK 12 B 1, ale i temné to apeiron. U Anaximena z Mílétu poukazuje k možnému posunu od původního významu vzduchu jako oduševňujícího dechu k peripatetické koncepci fysis pokládané za jeden z prvků. Patrně nejstarší autentické doklady slova fysis ve filosofii pak přibližuje na čtyřech fragmentech Hérakleita z Efesu. Studie vymezuje charakter iónského zkoumání přírody, které je třeba vnímat v co možná nejširším kontextu bezmála všech následně vznikajících věd, na pozadí světa jako kosmos a v přirozeném souladu s náboženskou řečí.