1. Úvod
  2. Konference
  3. Filozofické otázky kvantové fyziky

Filozofické otázky kvantové fyziky

Datum konání

15.10.2025

Místo konání

Diecézní sál Biskupství plzeňského, náměstí Republiky 234/35, 301 00 Plzeň

Téma

Interdisciplinární konference

Cyklus

Interdiciplinární konference

Typ

Citace

Filozofické otázky kvantové fyziky

Pořadatelé

Fakulta filozofická a Nové technologie − výzkumné centrum ZČU v Plzni

Program 

10:00   Tomáš Holub: Úvodní slovo biskupa plzeňského
10:10   Miroslav Holeček (NTC ZČU): Co může říct filozofie ke kvantové fyzice?
11:00   Pavel Krtouš (MFF UK): Ontologická povaha kolapsu
12:00   oběd
13:00   Miloslav Dušek (PRF UPOL): Strašidelné působení na dálku
14:00   Pavel Cejnar (MFF UK): „Býtelné“ či „pozorovatelné“, to je oč tu běží
15:00   káva
15:30   Vladimír Havlík (FF ZČU): Problém interpretace (kvantové) teorie
16:30   panelová diskuze
17:00   neformální diskuze

Program a anotace přednášek v PDF

Cíl konference

Cílem konference je nahlédnout na kvantovou fyziku v širším kontextu filozofického diskurzu a přispět tak k hlubšímu pochopení stěžejních fyzikálních pojmů a porozumění kvantovým jevům. Konference je koncipována jako platforma pro mezioborovou diskuzi zájemců o kvantovou fyziku, filozofii vědy, epistemologii a logiku. Zároveň je otevřena všem, kteří běžné pojmy prostoru, času, kauzality, pravdy či informace nepovažují za samozřejmé. Konference je pořádána v rámci Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií vyhlášeného OSN.

Východiska konference

Před sto lety Werner Heisenberg navrhl matematickou formulaci kvantové teorie v podobě maticové mechaniky. V rukách kvantových fyziků se složitý matematický aparát postupně vyvinul v nejvíce vzývaný prediktivní nástroj současné vědy. Kvantová fyzika nabízí exaktní formule nejen pro výpočet pravděpodobností výsledků složitě aranžovaných experimentů, ale i pro praktické aplikace v podobě nových materiálů, polovodičů a čipů, přesných senzorů, kvantových počítačů či způsobů komunikace a šifrování zpráv. Fyzikální pojmy jako kvantové provázání, superpozice, kolaps vlnové funkce, princip neurčitosti a komplementarity či myšlenkové experimenty jako Schrödingerova kočka či Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox se staly součástí širšího intelektuálního diskurzu i popkultury.

Avšak ani mezi fyziky nepanuje shoda na tom, jak svět popisovaný kvantovou teorií vlastně interpretovat. Souzní snad jen v konstatování, že svět, do kterého svými experimenty a výpočty nahlížejí, je podivuhodný, neintuitivní a plný filozofických otázek.  Kvantová fyzika, jako vlajková loď moderní exaktní vědy a racionality, tak již století pluje na hlubinách filozofických spekulací, vzájemně rozostřuje stochastické a deterministické aspekty mikrosvěta a stále podněcuje nové epistemologické a ontologické výklady. Kvantoví fyzici se neshodnou, zda je správnější tzv. kodaňská interpretace kvantové mechaniky, teorie mnoha světů či jiné výkladové rámce. Zdá se, že nějaký ucelený, logicky srozumitelný pohled na fyzikální realitu stále chybí. Ale je tomu skutečně tak?

Anotace přednášek

  • prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc. / Ústav částicové a jaderné fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

„Býtelné“ či „pozorovatelné“, to je oč tu běží
Dříve se mělo za to, že fyzikální teorie více či méně přímočaře zobrazují objekty reality. Co bylo v teorii, bylo také ve skutečnosti. S příchodem kvantové fyziky dostalo toto přesvědčení povážlivé trhliny. Matematika kvantové teorie je mnohem abstraktnější než matematika klasické fyziky. Teorie začala být chápána jako mechanismus, jehož jediným úkolem je poskytovat správné předpovědi výsledků pozorování. Ztrácí „realismus“ v kvantovém světě definitivně smysl? Nebo jej na nějaké hlubší úrovni znovu nalezneme? Odpověď hledáme již 100 let a na přednášce se ji určitě nedozvíte.

  • prof. RNDr. Miloslav Dušek, Dr. / Katedra optiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého

Strašidelné působení na dálku (o experimentálních testech Bellových nerovností)
V kvantové fyzice existují korelace mezi vzdálenými částicemi, které jsou silnější než korelace známé z klasické fyziky. To se projevuje zejména porušením tzv. Bellových nerovností a souvisí to s existencí kvantově provázaných stavů. V přednášce bude nastíněno odvození Bellových nerovností a stručně budou popsány některé jejich experimentální testy.

  • doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc. / Katedra filozofie, Západočeská univerzita v Plzni

Problém interpretace (kvantové) teorie
V přednášce se pokusím ukázat, co rozumíme termínem „interpretace vědecké teorie“ a proč se zdá, že je interpretace kvantové teorie v tomto ohledu specifická. Zároveň se pokusím nalézt důvody k přetrvávajícímu přesvědčení, že názornost a intuice se v moderních fyzikálních teoriích vytrácí a že je třeba se spokojit s instrumentalismem a pragmatismem při jejich využití. Na několika jednoduchých příkladech se pak pokusím demonstrovat, nakolik jsou taková naše přesvědčení adekvátní a co z toho plyne pro interpretaci fyzikálních teorií.

  • doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček / Nové technologie – výzkumné centrum, Západočeská univerzita v Plzni

Co může říct filozofie ke kvantové fyzice?
Ač kvantová fyzika evokuje celou řadu epistemologických či ontologických otázek, je pro profesionální filozofickou komunitu velmi obtížné se těmito otázkami seriózně zabývat. Důvodem je, že k plnému pochopení podstaty kvantových jevů je nutná hluboká znalost kvantové fyziky, což není možné bez zvládnutí poměrně abstraktního matematického aparátu.  V tomto příspěvku je zkoumán velmi jednoduchý hypotetický fyzikální systém, jehož chování probíhá ve dvou módech, přičemž každý se řídí zákony klasické mechaniky. Pouze způsob, jak dochází k přepínání mezi těmito módy, imituje chování kvantových systémů.  Jeho názorná jednoduchost tak vytváří prostor pro filozofický rozbor kvantových paradoxů (bez jakékoli matematiky a znalosti mikroskopické fyziky). Úvahy nad tímto systémem nás dovedou k filozofickým otázkám týkajícím se vztahu pozorovatele a pozorovaného, tedy i způsobu, jak získáváme sémantickou informaci.

  • prof. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D. / Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova 

Ontologická povaha kolapsu
Úvaha o tom, co nám fyzika může říci o povaze kolapsu. Zda lze kolaps chápat jako reálný proces, či spíše jen jako nástroj našeho popisu. Zaměříme se na popis kolapsu jako interakce přístrojem, lokalizaci kolapsu v relativistickém kontextu a ontologický význam kvantového stavu.

Kontakt 

Mgr. Radek Schuster, PhD. (Katedra filozofie FF ZČU)
schust@ff.zcu.cz

doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček (NTC ZČU)
holecek@ntc.zcu.cz

Skip to content