Pragmatika a LLMs

Pozornost, která je v posledních letech věnována inferenčním a pragmatickým schopnostem velkých jazykových modelů (LLMs), je charakteristická na jedné straně tím, že je upřena na otázky spojené především s konverzačními implikaturami (viz např. Sravanthi et al. 2024), na straně druhé tím, že se výzkumy orientují zejména na high- či rich-resource jazyky (srov. tzv. English-centered bias; Bolei Ma et al. 2025). Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, který se pokouší obě naznačené charakteristiky obohatit. Základní idea vychází z empirického šetření, které provedli Leen Janssens a Walter Schaeken (2013), kteří se zaměřili na to, zda lidé provádějí inference spouštěné spojkou „ale“ a následované výrazy „takže“ a „nicméně“ v argumentační konstrukcích typu „A, ale B“. Prezentovaný výzkum tento rámec aplikuje v prostředí českých mluvčí a doplňuje ho o konverzační situace, které v argumentační struktuře pracují s vyjadřováním stereotypů (věku, genderu a národnosti/etnicity), tedy velmi blízké schématu tzv. konvenční implikatury (Grice 1989). Pro účely výzkumu byl vytvořen dataset 48 situací, jejichž cílem je ověřit inferenční tendence v neutrálních a stereotypních ale-konstrukcích. Experiment 1 sleduje způsoby, jakým tyto konstrukce interpretují lidští (čeští) mluvčí (N=30), experiment 2 pak způsoby zpracování různými typy LLMs a komparuje jejich výkony s tendencemi českých mluvčí.