Přejít k obsahu

Věda a výzkum

V této sekci naleznete všechny důležité informace k výzkumným zaměřením členů katedry.

Ve vědecké činnosti se Katedra filozofie FF ZČU zaměřuje především na analytickou filozofii, filozofii výchovy a na dějiny a filozofii vědy a techniky. Tuto hlavní specializaci doplňují další oblasti, například filozofie náboženství a religionistika, estetika nebo etika. Více informací najdete u profilů jednotlivých vědeckých a akademických pracovníků:

  • Mgr. Libor Benda, Ph.D.

Libor Benda vystudoval obory Humanistika a Teorie a filozofie komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni, v rámci doktorského studia tamtéž zaměřil svoji pozornost na sociální studia vědy, kterým se věnuje dodnes. Ve své dizertační práci na téma „Racionální a sociální: filozofie a sociologie ve sporu o povahu vědy“, kterou obhájil v roce 2015, analyzoval vzájemný vztah mezi filozofickým a sociologickým přístupem ke zkoumání vědy. Na pomezí těchto dvou přístupů se nacházejí i tematické oblasti, jimiž se zabývá ve své současné badatelské činnosti. Těmi jsou zejména sociální a temporální dimenze vědy, vztah vědy a společnosti, sociální funkce vědy a odbornost. Na Katedře filozofie FF ZČU, kde působí jako odborný asistent, vyučuje mimo jiné filozofii vědy s přesahem k sociologii vědeckého poznání. Ve volném čase se věnuje sportu, četbě a kultuře.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Libora Bendy naleznete zde.

  • Mgr. Daniela Blahutková, Ph.D.

Daniela Blahutková vystudovala estetiku a germanistiku na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci doktorského studia analyzovala dílo rakouského spisovatele Josepha Rotha. Absolvovala studijní pobyty na univerzitách ve Vídni, Řezně a Freiburku. Na Katedře filozofie ZČU působí od r. 2007 – vede semináře estetiky pro studenty oboru Humanistika, volitelné kurzy se vztahem k literární estetice (pro obory Humanistika a Evropská kulturní studia) a uvádí studenty katedry do práce s německojazyčným textem. Estetiku a teorii umění přednáší také na Fakultě umění a designu L. Sutnara. Je rovněž garantkou certifikátového programu „Kompetence pro česko-bavorský příhraniční region“. Od r. 2010 se podílí se na výzkumu problematiky umění v myšlení Jana Patočky. Vedle akademické činnosti se věnuje také překladatelství.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Daniely Blahutkové naleznete zde.

  • PhDr. Jana Černá, Ph.D.

Jana Černá vystudovala obory Humanistika a Teorie a filozofie komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. Zabývá se renesanční a raně novověkou vědou a filozofií; kulturními dějinami raného novověku; španělskou vědou a filozofií (16.-17. století); objevením Ameriky a proměnami evropského vědění; vědou v raně novověkých českých zemích a iberoamerickým světem. Jejími dílčími tématy jsou: historia naturalis, přírodní filozofie, vizualizace přírody v raně novověké vědě a umění, empirie v raně novověké vědě (historia naturalis, medicína, kosmografie), systematizace vědění v raném novověku, vědecká komunikace, vědecký humanismus, magia naturalis, renesanční filozofická antropologie, „černá legenda“ a její ozvuky ve střední Evropě. Další odborné zaměření: španělské filozofické myšlení 19. a 20. století; postmoderní filozofie. 

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jany Černé naleznete zde

  • Mgr. Ludmila Dostálová, Ph.D.

Ludmila Dostálová vystudovala filozofii a logiku na Karlově univerzitě. Ve svém výzkumu se soustředí na problematiku metodiky a didaktiky výuky logiky, zaměřuje se na e-learning a elektronické opory. Vydává k tomuto tématu učebnice, pořádá workshopy a podílí se na řadě projektů v této oblasti. Dále se věnuje filozofii Bertranda Russella, Willarda van Ormana Quinea, Donalda Davidsona a Ludwiga Wittgensteina. V letech ?-? byla proděkankou Filozofické fakulty Západočeské univerzity, v současné době působí jako vedoucí Katedry filozofie, kde současně vyučuje logiku. 

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Ludmily Dostálové naleznete zde.

  • prof. PhDr. Jarmila Doubravová, CSc.

Prof. Jarmila Doubravová vystudovala estetiku a muzikologii na Karlově univerzitě. Pracovala v několika ústavech České (dříve Československé) akademie věd. Po roce 1990 se začala věnovat pedagogice, a to na univerzitách v Praze, Pardubicích a Plzni, kde vede oddělení pro estetiku Filozofické fakulty ZČU. Od 70. let se věnuje sémiotice- je autorkou mnoha studií a několika knih, pedagožkou, organizátorkou četných setkání a konferencí na toto téma, editorkou i vedoucí výzkumného týmu (účastnila se práce v mezinárodním projektu Musical Significance a v 90. letech vedla mezinárodní skupinový grant Sorosovy nadace, zaměřený na sémiotiku umění). Po r. 1990 se účastnila řady konferencí a kongresů v této oblasti, a to v Evropě i v Americe. Je členkou několika odborných společnosti, včetně mezinárodních. Specializace: obecná sémiotika, dějiny sémiotiky (zejména české), sémiotika hudby, experimentální estetika hudby.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech prof. Jarmily Doubravové naleznete zde.

  • Mgr. Miroslav Hanke, Ph.D.

Miroslav Hanke byl po ukončení doktorského studia na Palackého univerzitě v Olomouci v roce 2010 zaměstnán jako vědecký pracovník na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (2010–2011) a vyučující sociologie na Palackého univerzitě v Olomouci (2011). V současné době je postdoktorandem na Filozofickém ústavu AV ČR (od 2011), badatelem RCTHS při Katedře filozofie FF Západočeské univerzity v Plzni (2012–2015) a přednášejícím na Katedře filozofie FF Západočeské univerzity v Plzni (od 2017). Jeho výzkum se zaměřuje na pozdně středověkou a post-středověkou scholastickou logiku.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miroslava Hankeho naleznete zde.

  • PhDr. Lada Hanzelínová, Ph.D.

Lada Hanzelínová vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE v Praze v roce 1994 a Teorii a filozofii komunikace na katedře filozofie FF na ZČU v Plzni v roce 2006. Rigorózní zkoušku složila v roce 2013 na téma Otto Neurath: ISOTYPE. V letech 1991–2009 pracovala v soukromé sféře se zaměřením na obchod, personální a účetní poradenství. Podstatou jejího odborného zájmu je, jak se věci či lidé jeví. Praktickými realizacemi jsou výuka předmětů, zaměřených na komunikační dovednosti (Kultura společenské komunikace a Komunikační praxe). Na teoretické bázi je hlavním předmětem výzkumu speciální část vizuální komunikace – informační grafika, hlavní odborností speciální mezinárodní pomocný jazyk ISOTYPE. I v univerzitním prostředí využívá své ekonomické znalosti na pozicích finančního a projektového manažera, od roku 2014 je předsedkyní Rozpočtové komise AS ZČU.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Lady Hanzelínové naleznete zde.

  • Mgr. Petra Hečková, Ph.D.

Petra Hečková vystudovala teorii a dějiny výtvarných umění na Katedře dějin umění, Univerzitě Palackého v Olomouci. Specializuje se na teorii a historiografii výtvarného umění a architektury se zřetelem k aktuálním otázkám vývoje oboru v 19. a na počátku 20. století (vzájemné vymezování se dějin umění vůči estetice a klasické archeologii, Vídeňská škola dějin umění). Tématu se týkala také její disertační práce, věnovaná uměleckému historikovi Vojtěchu Birnbaumovi a jeho stanovisku ve vědecké polemice „Orient-oder-Rom“ (práce obhájena 2009, školitel: prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc.). Druhou oblastí její odborné specializace je historiografie antického umění včetně souvisejících aspektů, jako je vývoj archeologického poznání antické kultury, proměny vztahu k antickým artefaktům a vývoj uměleckých sbírek antiky, stejně jako otázky šíření formálních prototypů a vzorů all´antica v novověku). Nikoli náhodou je v tomto případě společným jmenovatelem zájem o město Řím, jeho historickou kulturu i frenetickou současnost, jenž přerůstá z roviny odborné do roviny osobní (a samozřejmě také naopak).              

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Petry Hečkové naleznete zde.               

  • PhDr. Martina Kastnerová, Ph.D.

Martina Kastnerová působí na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni od roku 2006, zde rovněž v roce 2010 absolvovala doktorské studium s disertací "Formování literární vědy na materiálu renesanční literatury: hledání adekvátního interpretačního přístupu" pod vedením prof. PhDr. Jarmily Doubravové, CSc. V současnosti zde mj. přednáší v kurzu Hermeneutika a teorie interpretace. Od roku 2012 je členkou Výzkumného centra pro teorii a dějiny vědy (Research Center for Theory and History of Science). V odborné práci se soustředí na současné teorie interpretace se zaměřením na angloamerickou oblast a analýzu renesančních textů (kritická reflexe tzv. nového historismu, prolínání diskurzu fikce a historie, problém fikce a skutečnosti v teorii interpretace aj.). V této oblasti publikovala monografie „Shakespeare a teorie interpretace“, „Profesionalizace literární kultury: alžbětinská poetika jako součást komplexu renesančního vědění“, „Poezie jako vyprávění příběhů. Intelektuální kruh Philipa Sidneyho“ a několik studií (Svět literatury, Filozofie dnes aj.). V aktuálním výzkumu se věnuje analýze stěžejních témat alžbětinské poetiky se zaměřením na soudobou reflexi antického mimetického konceptu a vyrovnání se s antickými a kontinentálními vzory (dílčí studie např. v American and British Studies Annual). Řešila projekty Problém interpretace v současné literární teorii a filozofii, Fikce a historie: problém interpretace, Problematické aspekty studia dějin a kultury – příspěvek nového historismu či Mimesis a imitatio v alžbětinské poetice v kontextu renesanční reflexe antického a kontinentálního vědění.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Martiny Kastnerové naleznete zde.

  • Mgr. Vojtěch Kaše

Vojtěch Kaše svystudoval obor Religionistika na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době končí své doktorské studium, které probíhá pod společnou záštitou Masarykovy univerzity v Brně a University of Helsinki. Jeho hlavními odbornými zájmy jsou dlouhodobé kulturní procesy, teorie lidské kognice jakožto faktor, utvářející lidskou kulturu a naopak a potenciál výpočetních metod pro studium těchto oblastí (tzv. Digital humanities). Byl členem několika výzkumných projektů: REECR: Ritual and Emergence of Early Christian Religion: A Socio-Cognitive Analysis (University of Helsinki, 2013-2017), GEHIR: Generative Historiography of Religion (Masarykova univerzita v Brně, 2015-2018) a DiRECT: Distant Reading of Early Christian Texts: Explorations in Socio-Cognitive Interpretation (Západočeská univerzita v Plzni, 2018-2020).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Mgr. Vojtěcha Kaše naleznete zde.

  • PhDr. Radim Kočandrle, Ph.D.

Radim Kočandrle absolvoval magisterské studium filozofie na FF UP v Olomouci a doktorské studium v oboru Filosofie a dějiny přírodních věd na PřF UK v Praze. Dlouhodobě se zabývá především tématy z oblasti antické filozofie. Jeho odborný zájem se přitom soustředí zejména na předsokratiky, zvláště pak na myslitele tzv. „iónské větve filosofie“. Právě vnímavost archaické doby shledává stále velmi inspirativní. Největší pozornost dosud věnoval Anaximandrovi z Mílétu, o jehož myšlení publikoval řadu prací. Z jeho knižních publikací lze zmínit následující tituly: „Fysis iónských myslitelů“, „Anaximandros z Mílétu“, „Apeiron Anaximandra z Mílétu“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Radima Kočandrleho naleznete zde.

  • Mgr. Miloš Kratochvíl, Ph.D.

Miloš Kratochvíl se zabývá etikou, epistemologií a českým novopozitivismem. V oblasti epistemologie se zaměřuje především na epistemologii francouzskou, zejména pak na období od poloviny 19. do poloviny 20. století (tj. zhruba mezi Comtem a Bachelardem). Zde si všímá vztahu mezi chápáním lidského myšlení, pojetím dějin vědy a rolí filozofie v dobovém politickém kontextu. V oblasti etiky se zabývá především jejími dějinami, v nichž se odráží chápání člověka na pozadí výkladu vnějšího světa. O českém novopozitivismu a jeho specifikách vydal nedávno monografii „Pozitivismus v české filozofii první poloviny 20. století“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miloše Kratochvíla naleznete zde.

  • PhDr. Jaromír Murgaš, CSc.

Jaromír Murgaš vystudoval fyziku a filozofii FF a MFF UK v Praze. Později pracoval ve Filozofickém ústavu Akademie věd ČR. V roce 1992 absolvoval studijní pobyt na London School of Economics, účastnil se rovněž jarních škol filozofie přírodních věd v Dubrovníku. Původně byla předmětem jeho odborného zájmu filozofie fyziky a přírodních věd, poté se začal věnovat filozofii pravdy a filozofii člověka se zaměřením na problematiku komunikace, vztahů a porozumění. Rovněž se věnuje Gestalt terapii a psychosyntéze.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jaromíra Murgaše naleznete zde.

  • Mgr. Jitka Paitlová, Ph.D.

Jitka Paitlová působí na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni. Zpočátku se věnovala ontologickým, epistemologickým a kosmologickým problémům Platónovy filozofie, a to především v kontextu protologické interpretace tübingenské školy. Posléze obrátila svůj zájem na epistemologii a teorii vědy dvacátého století. Ve své disertační práci analyzovala kritický racionalismus německého filozofa Hanse Alberta, kde zkoumala jeho specifika, transformace a přesahy v porovnání s koncepcí Karla R. Poppera. V souvislosti právě s kritickým racionalismem se ve svých pracích orientuje zejména na problémy zdůvodnění poznání, podmínek a pokroku poznání, vědecké metody, hodnotové neutrality vědy, vztahu poznání a rozhodnutí. Dále se blíže zabývá vztahem kritického racionalismu ke Kantovu transcendentalismu a experimentální filozofií vědy. Absolvovala roční stáž u prof. Hanse Rotta na Lehrstuhl für theoretische Philosophie na Universität Regensburg a půlroční stáž na Lehrstuhl für Philosophie u prof. Ursuly Renz na Alpen-Adria-Universität v Klagenfurtu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jitky Paitlové naleznete zde.  

  • Mgr. Petr Pavlas, Ph.D.

Petr Pavlas vystudoval Humanistiku a Analytickou filozofii a filozofii vědy na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. V současnosti je tamtéž pracovníkem projektu Výzkumné centrum pro teorii a dějiny vědy. Téma jeho disertační práce „Metafora ‚knihy přírody‘ a ‚čitelnosti světa‘ v dějinách vědy“ (školitel: PhDr. Daniel Špelda, Ph.D.) vykrystalizovalo po třech letech studia v ideu disertační práce s pracovním názvem „Tres libri Dei: Komenského místo v dějinách knižní metaforiky“. Jeho badatelská činnost je orientována na historiografii pozdně renesanční a raně novověké vědy, filozofie a teologie, zvláště pak na myšlení J. A. Komenského. Působí v oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. Vedle toho se specializuje na dějiny knižní metaforiky (topos „knihy přírody“, „jazyka přírody“, „knihy nebes“, „knihy mysli“, „knihy života“ apod.). Jeho koníčkem je vztah vědy a náboženství v současném filozofickém myšlení.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Mgr. Petra Pavlase naleznete zde.

  • Mgr. Michal Polák, Ph.D.

Michal Polák se zabývá filozofií mysli, současnými filozofickými a empirickými teoriemi vědomí, kognitivní vědou a epistemologií. Ve výzkumu mysli zdůrazňuje neeliminovatelnost subjektivní zkušenosti, perspektivu první osoby a nutnost pracovat s poznatky empirických věd, zejména neurovědy a kognitivní psychologie. Preferuje určitou formu epifenomenalismu. Působí jako odborný asistent a vědecko-výzkumný pracovník na Západočeské univerzitě v Plzni na Katedře filozofie. Je členem výzkumného centra pro studium teorie a dějin vědy a techniky. Absolvoval odborné stáže na Central European University v Budapešti. Publikoval řadu odborných statí na témata subjektivity, intencionality, jáství, emocí a smyslových dat. Z jeho monografií jmenujme tituly „Filozofie mysli“ a „Freudova neorofyziologie mysli“ o Freudově empirické teorii mysli. Rád sportuje, má rád horské túry, snowboard a běh na dlouhé tratě. K jeho koníčkům patří pěstování bonsají.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Michala Poláka naleznete zde.

  • Mgr. Radek Schuster, Ph.D.

Radek Schuster působí jako odborný asistent na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni, kde také v r. 2010 získal doktorát v oboru Teorie a dějiny vědy a techniky. Během studia absolvoval pobyty na University of Durhem (Erasmus) a University of Oxford (Freemovers). V současnosti se odborně profiluje ve třech oblastech: 1) analytická filozofie a filozofie jazyka, zejména dílo L. Wittgensteina, 2) filozofie a dějiny vědy, především tradice Vídeňského kroužku, 3) filozofické aspekty umělé inteligence a interakce člověka a stroje. Těmto zaměřením odpovídají i zahraniční spolupráce a stáže na University of Bergen/The Wittgenstein Archives (Norway Grants), Universität Wien/Institut Wiener Kreis (AKTION) a Indiana University/School of Informatics, Computing, and Engineering (Fulbright). Mezi jeho koníčky patří iluze a paradoxy všeho druhu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Radka Schustera naleznete zde.

  • PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D., Th.D.

Drahomír Suchánek vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a katolickou teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval stáže na Universität Konstanz (2003) a Universität Wien (2003) a několikrát mu bylo též umožněno bádání ve Vatikánském archivu (2009, 2011). Je odborným asistentem na Katedře filozofie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a rovněž na Ústavu světových dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se obecnými dějinami středověku se zaměřením na církevní dějiny a vztahy světské a duchovní moci, především papežskými volbami, středověkým papežstvím a otonsko-sálským císařstvím. Je autorem či spoluautorem následujících monografií: „Církevní dějiny I. Antika a středověk“, „Ius exclusivae: právo exkluzivity při papežských volbách“, „Dějiny Lichtenštejnska“, „Imperium et sacerdotium: říšská církev na přelomu prvního a druhého tisíciletí“ a „Inventář pozůstalosti Adolfa Procházky“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Drahomíra Suchánka naleznete zde.

  • PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.

Miloš Ševčík absolvoval studium oborů estetika a filozofie (1998 Mgr.) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a později také postgraduální studium oboru estetika (2003 Ph.D., 2004 PhDr). Od roku 1999 je zaměstnán na Katedře estetiky FF UK, v současném době je jejím vedoucím. Na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni působí jako odborný asistent od roku 2004. Absolvoval zahraniční pobyty na Universität des Saarlandes (2000) a na Universidade de Coimbra (2001). Zabývá se převážně francouzskou a českou estetikou 20. století, zaměřuje se zejména na problematiku časovosti estetické události a jejího smyslového charakteru. Publikoval řadu studií v časopisech a sbornících doma i v zahraničí. Je autorem či spoluautorem překladů odborných pojednání z francouzštiny a angličtiny. Je také autorem následujících monografií: „Umění jako odkaz na realitu času (v myšlení Henriho Bergsona a Emmanuela Lévinase)“, „Bergsonova koncepce komické představivosti a smíchu“, „Aisthesis. Problém estetické události v myšlení E. Levinase, J.-F. Loytarda a G. Deleuze a F. Guattariho“, „Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky“, „Patočkovy interpretace literatury“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miloše Ševčíka naleznete zde.

  • Mgr. Marie Větrovcová, Ph.D.

Marie Větrovcová vystudovala matematiku (Mgr., Fakulta aplikovaných věd ZČU) a teorii a dějiny vědy a techniky (Ph.D., Fakulta filozofická ZČU). Úzce spolupracovala s prof. Petrem Vopěnkou. Zabývá se (intencionální) historiografií a filosofií matematiky se zaměřením na středověkou matematiku a matematiku 19. a 20. století. Zejména se věnuje spojení fenomenologické filosofie a matematiky (vnímání, rozumění, symbolismus...). Na Katedře filozofie FF ZČU přednáší historii a filosofii matematiky a fyziky a vede interpretační filosofický seminář.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Marie Větrovcové naleznete zde.

Patička