Přejít k obsahu

Program doktorských seminářů

  • 22.2.2019, 10.30, Mgr. Karolína Jiráková, Department of Philosophy, University of West Bohemia

“Double Origins” (archai). Focus on Aristotle's Theory of Scientific Knowledge.

The first principles or origins (archai) can be considered as a core of Aristotle's methodological and epistemological program. If we search knowledge in any area of human activity (i.e. praxis, poiesis, theoria, cf. Met. VI, 1, 1025b25), we need to reach these origins. Aristotle's emphasis on superiority of general terms on the one hand (cf. Met. VII, 16, 1040b5-10) and the research tradition on the other, leads to a tendency to understand the principle or origin just as a result of the way of knowing, as a reasoned knowledge. To review this tendency leads Aristotle himself. At several places he reminds us that the principles or origins are “double” in a certain way. The origins are either “closer to us” or “closer to nature” (cf. Phys. I, 1, 184a16-18, De an. II, 2, 413a11-12). The relation between these origins is rather than a shift between ignorance and knowledge a shift between different levels of knowledge. In my paper I offer specific interpretation of Aristotle's scientific methodology. I put great emphasis on the origins connected with the beginning of the cognitive process, on starting points of inquiry. Between the origins as starting points and the origins as results is a specific dialectical relationship. Origins as starting points are not abandoned by the formulation of results. They are incorporated into the result. Even more origins as starting points are important as a test of achieved results (i.e. test of good definition). This interpretation can be supported not only by Aristotle's methodologist opinions but also by own Aristotle's research.

  • 14.3.2019, 14:00, prof. Jaroslav Vokoun (TF) "O Boží prozřetelnosti", Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

"O Boží prozřetelnosti". 

Ve čtvrtek 14. 3. 2019 se bude od 16:00 hodin v RJ 209 konat přednáška prof. Jaroslava Vokouna z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s názvem "O Boží prozřetelnosti". Všichni zájemci jsou srdečně zváni.

  •  05.04.2019, 10.30 PhDr. Martina Kastnerová, Ph.D., Department of Philosophy, University of West Bohemia

 „Z trosek sebe sama svou slávu vykřesám…“ Robert Sidney: politická frustrace v milostné poezii

Záměrem příspěvku je představit Roberta Sidneyho jako významnou osobnost anglické renesanční literární kultury. Originalita poetiky Roberta Sidneyho spočívá zejména v jeho schopnosti politickou frustraci maskovat za milostnou poezii, využít politickou zkušenost jako zdroj imaginace, inspirace a metaforiky. Studie čerpá z poetické tvorby Roberta Sidneyho, záznamů z rodinného sídla Penshurst Manuscripts a také z korespondence s jeho ženou Barbarou Gamage (1563-1621) z let 1588-1621, jejíž rozsah i soukromý charakter (daný též častou absencí Roberta Sidneyho při plnění jeho oficiální funkce) ukazují genezi jeho poeticko-politického smýšlení.

  • 12.04.,10.30, Joan Bertran-San Millán, PhD., Centre for Formal Epistemology, Institute of Philosophy, Prague

The title of the talk: Frege’s Begriffsschrift in context

Abstract: According to a traditional interpretation, the formal system Frege proposed in Begriffsschrift (1879) is an essentially correct formal system for second-order logic: the first one in the history of the discipline. However, this acquired reading contradicts in some substantial ways Frege’s text. In my lectureI will first review the rational motivations that led Frege to develop his early logic. I will then explain why is it reasonable to consider an alternative reading of Begriffsschrift and how this reading can be useful for improving our global understanding of Frege’s work. 

  • 26.04.2019, 10.30 Mgr. Petr Pavlas, Ph.D. : Definovat a kombinovat: Komenského projekt posledního jazyka

Jan Amos Komenský zaujímá v literatuře k dějinám hledání dokonalého jazyka zvláštní postavení: každý ho zmiňuje, téměř nikdo mu však nepřisuzuje zásadnější roli či originalitu. Přesto Komenského projekt dokonalého jazyka originální byl, a to svým spojením přísně racionalistického přístupu s hluboce eschatologickým, dokonce milenaristickým očekáváním. Tato kniha proto nahlíží Komenského podnik jako logicko-teologický, a tímto prizmatem jej uvádí do souvislostí intelektuálního prostoru raně novověké republiky učenců. Nejdůležitějším Komenského přímým inspirátorem se ukazuje být francouzský minorita Marin Mersenne, a to především svým „harmonickým", totiž kombinatorickým přístupem k hledání nejlepšího z možných jazyků. Tezí knihy je, že Komenský je historicky vůbec prvním autorem, který zařazuje kalkulace kombinatorické matematiky do pojednání o obecné jazykovědě. K jazyku jedniček a nul je zde samozřejmě ještě daleko, přesto již v 16. a 17. století vyvstává jakási prehistorie úvah vrcholících v binárním počítačovém kódu, tomto současném „dokonalém jazyce" sui generis. V závěrečné části výklad knihy vyúsťuje tam, kde dosahuje svého nejzazšího teologického horizontu i Komenského idea dokonalého jazyka: v eschatonu, tedy při posledních věcech. Dle Komenského již zní polnice sedmého anděla a milénium je na dosah, proto lze doufat v brzké naplnění i naší touhy po dokonalém jazyce. Svaté Písmo tento jediný, poslední a dokonalý jazyk přislibuje, domnívá se, a dokládá to mnoha výmluvnými biblickými obrazy, neopouštěje přitom ani na okamžik své racionalistické pozice založené na požadavku kombinování definovaného, požadavku, který za svůj přijme i Leibniz.

  • 03.05., 10.30 Mgr. Petr Jirák, Department of Philosophy, University of West Bohemia

Nietzsche mezi naturalismem a postmodernou.

Přednáška se bude zabývat přístupem F. Nietzscheho k otázkám epistemologie a vědeckého poznání. V současném bádání jsou v anglosaském světě dominatní především dva způsoby, kterými je interpretováno myšlení F. Nietzscheho. Prvním je postmoderní přístup, který se opírá o dnes již klasická díla M. Foucaulta či G. Deleuze. V tomto pojetí je kladen důraz na samotný proces interpretace: není totiž možné dosáhnout pravdivého poznání. Pravda jako taková neexistuje, možné jsou pouze interpretace skutečnosti. V rámci tohoto přístupu je Nietzsche chápán jako jeden z předchůdců postmoderního myšlení. Druhý přístup bývá označován jako naturalistický. V tomto pojetí je naopak zdůrazňován Nietzscheho vztah k vědeckému poznání své doby. Podle naturalistů Nietzsche od určité doby pracuje s předpokladem pravdivého poznání. V rámci přednášky se pokusím představit obě pozice a nastínit pozici vlastní, která nevylučuje ani jednu ze zmíněných interpretačních možností, jak přistoupit k Nietzscheho myšlenkovému odkazu.

  • 10.5.2019, 10:30 prof. Martin Korenjak: Nova Scientia. Latin and the Scientific Revolution

The so-called Scientific Revolution which took place in early modern Europe between the 16th and the 18th centuries was an epoch-making development resulting, among other things, in the scientific worldview of the modern era, the technologization of daily life and the Europeanisation of the globe. Although the field has been intensely explored since many decades, little attention has been paid to the decisive role of Latin, the early modern language of science par excellence, in this context. The talk will start from a concise overview of the various forms of Latin scientific literature in early modern times. Subsequently, I will show by means of some examples that and how these texts have indeed made a decisive contribution to the breakthrough of the new science.

  • 17.5.2019 Doktorandi 2. roč.
  • 24.05.2019 Doktorandi 1. roč.
  • 14.6.2019 dr. Novotný (TF) "Argumentace a logika dle Corcorana", Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

"Argumentace patří mezi činnosti, které jsou typické pro život racionální bytosti: v tom nejskromnějším i nejvznešenějším smyslu slova ‚racionální‘. Užívání rozumu je s argumentací neoddělitelně spjato". Takto začíná průkopnický článek současného amerického logika Johna Corcorana "Argumentace a logika" z r. 1989, který si v přednášce/semináři představíme spolu s jeho čerstvým překladem do češtiny. Zabývat se budeme deduktivní a hypoteticko-deduktivní metodou řešení hypotéz a klíčovými pojmy jako jsou argumentace a argument, průkaznost a platnost, důkaz a dedukce. Uvedeny budou i různé typy logických chyb, které se v argumentacích vyskytují.

Patička