Přejít k obsahu

Magisterské obory

A) Evropská kulturní studia

(studijní program Humanitní vědy)

Popis oboru

Studijní obor Evropská kulturní studia sleduje specifičnost evropské kultury v její historické dimenzi i současné situaci. Vychází z myšlenky, že integrační vývoj současné Evropy je výsledkem hluboké provázanosti evropských myšlenkových, náboženských a uměleckých proudů, a to jak v jejich vzájemném souladu, tak i v jejich konfliktech. Obor je koncipován jako interdisciplinární a klade si za cíl připravit odborníka všestranně obeznámeného s kulturní, vědeckou uměleckou a duchovní tradici, a to ve vazbě na relevantní evropské reálie, schopného uplatnit získané znalosti a dovednosti v praxi. Program je vhodný zejména pro absolventy bakalářských studií lingvistického, filozofického, antropologického, sociologického a politologického zaměření. Poskytuje vyvážené zastoupení kurzů zaměřených na dějiny kultury, filozofii, evropskou vědu a filologii, které jsou doplněny o důkladné studium evropského umění a křesťanství, jakožto neodmyslitelného determinantu evropské kultury. Teoretické znalosti budou spojeny s praktickým osvojením dvou světových jazyků. Zájemcům bude umožněno jedinečným způsobem nahlédnout kořeny evropské kultury, zákonitosti jejího vývoje a tím nejen pochopit současný stav, ale i odhadnout budoucí směřování.

Profil absolventa

Mezioborová povaha studia otevírá širokou škálu možností pro praktické uplatnění absolventů, zejména s ohledem na hlavní téma studia, kterým je evropská kultura, její historie i současnost. Studium rozšíří znalosti potřebné pro uchopení celoevropských procesů, čímž prohloubí dovednosti vyžadované při zapojení do správních, kulturních, pedagogických či výzkumných institucí. Absolvent se uplatní ve státní i komerční sféře, a to především v kulturních institucích, či institucích zaměřených na evropskou spolupráci – ať už na státní či regionální úrovni.

Organizace studia

Studijní plán

Studium je standardně koncipováno jako dvouleté, přičemž je zapotřebí získat celkově 120 kreditů. Povinné předměty jsou zaměřeny především na znalost dějin evropské kultury, která na jednu stranu vyrůstá z antické filozofické tradice a na druhé straně je silně ovlivňována svým křesťanským pozadím. Samozřejmostí je splnění předmětů prokazujících znalost dvou světových jazyků, což je dnes již nezbytná podmínka vysokoškolského vzdělání. Dále si student volí předměty ze tří bloků povinně volitelných předmětů – z vědy a filozofie, z artefaktového dědictví Evropy a z teorie umění. Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce a zkoušky ze tří okruhů – z evropské vědy a filozofie, z dějin evropské kultury a z jednoho z volitelných okruhů – z dějin evropského umění nebo z křesťanských kořenů Evropy. Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Přijímací zkouška probíhá formou ústního pohovoru, během kterého komise zjišťuje uchazečův všeobecný kulturní přehled a celkovou motivaci ke studiu. Zkouška se zaměřuje na otázky z filozofie, historie, religionistiky a dějin a teorie umění (literatury, malířství, sochařství, architektury a filmu) primárně evropských zemí, mohou však být zasazeny do světového kontextu. Otázky budou vycházet ze seznamu odborné literatury, který uchazeč přinese, a z vlastní kvalifikační práce uchazeče (bakalářské, popř. diplomové). U této práce není podmínkou, aby souvisela s oborem.

Praktické informace a dokumenty.

B) Teorie a filozofie komunikace

(studijní program Humanitní vědy)

Popis oboru

Interdisciplinární obor v sobě kombinuje potenciál humanitních a společenských věd (filozofie, logika, lingvistika, sémiotika a sociologie) s aktuálními výsledky inženýrských oborů (kybernetika, informatika a umělá inteligence) a usiluje o úzké propojení s praxí. Centrálním tématem studia je komunikace a její proměny v kontextu současných informačních technologií a síťových medií. Cílem oboru je naučit studenty kreativně aplikovat rozmanité abstraktní teorie jazyka a myšlení na konkrétní procesy a situace, jež vznikají v rámci komunikace intrapersonální, interpersonální a masové, při interakci mezi člověkem a strojem a při komunikaci ve virtuálním prostředí a kyberprostoru. Vedle teoretických znalostí sémantických, epistemologických a pragmatických aspektů znakových a komunikačních systémů obor umožňuje osvojit si řadu praktických dovedností, jakými jsou například: argumentační a rétorické postupy, psaní žánrově diverzifikovaných textů, vizualizace dat a multimediální prezentace, vytváření myšlenkových map pomocí moderních SW nástrojů, titulkování pořadů pro Českou televizi, základy koučinku, team-buildingu a krizové komunikace, zásady bezpečnosti komunikace v kyberprostoru a na sociálních sítích, výzkumné metody sociologie médií, veřejného mínění a PR.

Profil absolventa

Obor připravuje své absolventy na působení ve spletitých komunikačních strukturách současné informační společnosti a znalostní ekonomiky. Absolventi jsou schopni uplatnit se jak ve státní, tak i komerční sféře, a to především v oblasti médií, PR a marketingu, v kulturních a vědeckých institucích i firmách zaměřených zejména na nové technologie. Mají dobré předpoklady pro pozici vedoucího týmu, neboť dokáží uchopit podstatu komunikační situace, analyzovat předpoklady, na nichž je založená, a navrhovat vhodná řešení komunikačních problémů. Zároveň dokáží zprostředkovat a řídit komunikaci mezi různými sociálními, kulturními, profesními či politickými skupinami. Na základě kritické a analytické práce jsou schopni interpretovat obsahy mediálních sdělení, psát jazykově kultivované a stylisticky a žánrově diverzifikované texty a samostatně a kreativně navrhovat nové komunikační strategie, především s ohledem na využití aktuálních informačních technologií, masových médií a sociálních sítí.

Organizace studia

Studijní plán

Navazující prezenční studium je standardně koncipováno jako dvouleté, přičemž v jeho průběhu je třeba získat 120 kreditů. Studijní plán konstituují tři bloky povinných předmětů, jež odpovídají třem perspektivám zkoumání fenoménu komunikace: 1) Analytická filozofie, Filozofická logika, Filozofie jazyka, Hermeneutika a teorie interpretace, Fenomenologie a teorie komunikace; 2) Přístupy k jazyku 1 a 2, Sémiotika 1 a 2, Člověk, média, komunikace 1; 3) Základy umělé inteligence, Kognice a komunikace, Komunikace v kyberprostoru, Člověk a nové technologie. Tyto tři bloky korespondují s obsahem a strukturou státní závěrečné zkoušky: 1) Filozofie a komunikace, 2) Sémiotika a přístupy k jazyku, 3) Technologie pro informační společnost. Relevantní praktické dovednosti a tvořivost jsou během studia rozvíjeny v rámci povinných a volitelných předmětů: Komunikace a tvořivost, Analýza textu a interpretace, Komunikační praxe 1 a 2, Filozofie a zkušenost gestaltu, Praxe stínového řečníka, Teorie a analýza sociálních sítí, Webové aplikace atd. Podrobné informace o studiu, např. seznam povinných, povinně volitelných a výběrových předmětů, jejich zařazení do semestrů a ročníků, obsah těchto předmětů a další detailní informace o průběhu studia, studijních předpisech apod. najdete ve studijním plánu.

Podmínky přijímacího řízení

Příjímací zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemný test, v němž je k interpretaci předložen odborný text v anglickém jazyce, prověřuje analytické a formulační schopnosti uchazečů. Text je doplněn otázkami, na které uchazeči odpovídají v českém jazyce. Při zkoušce je povoleno používat tištěný slovník. Ústní pohovor zjišťuje motivaci uchazečů ke studiu. Uchazečům se doporučuje komisi předložit seznam prostudované literatury, jež je relevantní k oboru.

Praktické informace a dokumenty.

Patička