Přejít k obsahu

Věda a výzkum

V této sekci naleznete všechny důležité informace k výzkumným zaměřením členů katedry. 

Ve vědecké činnosti se Katedra filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni zaměřuje především na analytickou filozofii, filozofii výchovy a na dějiny a filozofii vědy a techniky. Tuto hlavní specializaci doplňují další oblasti, například filozofie náboženství a religionistika, estetika nebo etika. Více informací najdete u profilů jednotlivých vědeckých a akademických pracovníků:

  • Mgr. Libor Benda, Ph.D.

Libor Benda vystudoval obory Humanistika (Bc.) a Teorie a filozofie komunikace (Mgr.) na Západočeské univerzitě v Plzni. V rámci doktorského studia tamtéž následně zaměřil svoji pozornost na sociální studia vědy, kterým se věnuje dodnes. Ve své dizertační práci na téma „Racionální a sociální: filozofie a sociologie ve sporu o povahu vědy“, kterou obhájil v roce 2015, analyzoval vzájemný vztah mezi filozofickým a sociologickým přístupem ke zkoumání vědy. Na pomezí těchto dvou přístupů se nacházejí i tematické oblasti, jimiž se zabývá ve své současné badatelské činnosti. Těmi jsou zejména sociální a temporální dimenze vědy, vztah vědy a demokracie, sociální funkce vědy a odbornost. Na katedře filozofie FF ZČU, kde působí jako odborný asistent, vyučuje mimo jiné filozofii vědy s přesahem k sociologii vědeckého poznání. Ve volném čase se věnuje sportu, četbě a kultuře.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Libora Bendy naleznete zde.

  • PhDr. Jitka Bílková, Ph.D.

Po absolutoriu konzervatoře v Plzni vystudovala Jitka Bílková kulturologii na Karlově univerzitě v Praze a doktorský program Teorie a dějiny vědy a techniky na Západočeské univerzitě v Plzni. Svůj dlouholetý zájem o kultury Indie, Číny a Japonska uplatnila v dizertační práci na téma "Reflexe tradiční čínské vědy a vědeckého myšlení v dílech některých britských a amerických vědců". V poslední době se věnuje také regionální tématice (Plzeňsko). Na katedře filozofie vede kurzy věnované jak kulturám Indie, Číny a Japonska, tak hudbě a úvodu do studia regionální kultury.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jitky Bílkové naleznete zde.

  • Mgr. Daniela Blahutková, Ph.D.

Daniela Blahutková vystudovala estetiku a germanistiku na Masarykově univerzitě v Brně, v dizertační práci analyzovala dílo rakouského spisovatele Josepha Rotha. Na Katedře filozofie ZČU vede semináře estetiky a volitelné kurzy se vztahem k literatuře a filozofii umění. Podílela se na výzkumu problematiky umění (literatury) v díle Jana Patočky. Spolupracuje s Institutem Bohemicum na univerzitě v Regensburgu a věnuje se též překladatelství.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Daniely Blahutkové naleznete zde.

  • Mgr. Kryštof Boháček, Ph.D.

Kryštof Boháček je badatalem Filozofického ústavu Akademie věd ČR. V současné době působí na Katedře filozofie v Plzni a na Katedře politologie Metropolitní univerzity v Praze. Od roku 2009 je šéfredaktorem elektronického časopisu Filozofického ústavu Akademie věd ČR Aithér. Dr. Boháček je rovněž zakladatelem České platónské společnosti a České společnosti pro studium Aristotela a jeho myšlení. Zabývá se filozofickými a klasicko-filologickými směry bádání o antickém starověku, řeckými mysliteli 6. a zejména pak 5. a 4. století př. n. l. Jeho hlavní specializací je rétorika jakožto filozofická pozice v historické i systematické perspektivě: Gorgiás, Ísokratés a jeho škola, aristotelská rétorika, neorétorika, neosofistika a další alternativní konceptuální schémata. První rovinou zájmu je Platón a klasická attická filosofie - sofisté, Sókratés a Sókratici, attická tragédie. Druhou rovina zájmu tvoří Aristotelés. Mezi související zájmy patří předsókratovští myslitelé západní (dórské) větve: naučná lyrika – Simónidés a Pindaros, dialektika elejské školy – Parmenidés a Zénón, magicko-přírodovědná tradice – Empedoklés, dále Homér a Hésiodos.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Kryštofa Boháčka naleznete zde

  • PhDr. Jana Černá, Ph.D.

Jana Černá vystudovala obory Humanistika a Teorie a filozofie komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. Zabývá se renesanční a raně novověkou vědou a filozofií; kulturními dějinami raného novověku; španělskou vědou a filozofií (16.-17. století); objevením Ameriky a proměnami evropského vědění; vědou v raně novověkých českých zemích a iberoamerickým světem. Jejími dílčími tématy jsou: historia naturalis, přírodní filozofie, vizualizace přírody v raně novověké vědě a umění, empirie v raně novověké vědě (historia naturalis, medicína, kosmografie), systematizace vědění v raném novověku, vědecká komunikace, vědecký humanismus, magia naturalis, renesanční filozofická antropologie, „černá legenda“ a její ozvuky ve střední Evropě. Další odborné zaměření: španělské filozofické myšlení 19. a 20. století; postmoderní filozofie. 

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jany Černé naleznete zde

  • Mgr. Stefanie Dach Ph.D. at Ph.D.

Stefanie Dach získala titul Ph.D. v roce 2018 na Západočeské univerzitě v Plzni s prací o Wilfridu Sellarsovi a vědeckém realismu. Ve svém výzkumu se zabývá různými aspekty díla Wilfrida Sellarse s přesahem k „post-analytické filosofii“ a pragmatismu. Publikovala knihu o Richardu Rortym a post-analytické filozofii a několik článků o Wilfridu Sellarsovi, Ludwigu Wittgensteinovi a pragmatismu. V nepracovním životě ji baví čtení, taichi a deskové hry. Filozofie ji fascinuje jako intelektuální cesta, které nám nepomáhá tolik poznat svět, ale spíše sebe samé a jiné lidi, to, co si myslíme a proč si to myslíme. Zabývat se filozofií znamená zkoumat všechny tyto složité, ale křehké mentální konstrukce, které lidé umí vytvořit.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Stefanie Dach naleznete zde.

  • Mgr. Ludmila Dostálová, Ph.D.

Ludmila Dostálová vystudovala filozofii a logiku na Karlově univerzitě. Ve svém výzkumu se soustředí na problematiku metodiky a didaktiky výuky logiky, zaměřuje se na e-learning a elektronické opory. Vydává k tomuto tématu učebnice, pořádá workshopy a podílí se na řadě projektů v této oblasti. Dále se věnuje filozofii Bertranda Russella, Willarda van Ormana Quinea, Donalda Davidsona a Ludwiga Wittgensteina. Po řadu let působila jako proděkanka Filozofické fakulty Západočeské univerzity, v současné době působí jako vedoucí Katedry filozofie, kde současně vyučuje logiku. 

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Ludmily Dostálové naleznete zde.

  • prof. PhDr. Jarmila Doubravová, CSc.

Jarmila Doubravová vystudovala estetiku a muzikologii na Karlově univerzitě. Pracovala v několika ústavech České (dříve Československé) akademie věd. Po roce 1990 se začala věnovat pedagogice, a to na univerzitách v Praze, Pardubicích a Plzni, kde vede oddělení pro estetiku Filozofické fakulty ZČU. Od 70. let se věnuje sémiotice – je autorkou mnoha studií a několika knih, pedagožkou, organizátorkou četných setkání a konferencí na toto téma, editorkou i vedoucí výzkumného týmu (účastnila se práce v mezinárodním projektu Musical Significance a v 90. letech vedla mezinárodní skupinový grant Sorosovy nadace, zaměřený na sémiotiku umění). Po r. 1990 se účastnila řady konferencí a kongresů v této oblasti, a to v Evropě i v Americe. Je členkou několika odborných společnosti, včetně mezinárodních. Specializace: obecná sémiotika, dějiny sémiotiky (zejména české), sémiotika hudby, experimentální estetika hudby.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech prof. Jarmily Doubravové naleznete zde.

  • prof. ThDr. et ThDr. Otakar A. Funda

Otakar Funda vystudoval protestantskou teologii na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze. Poté externě studoval také na Filozofické fakultě UK v Praze. Na postgraduální studium odešel do Basileje, kde studoval na Filozofické a Teologické fakultě. Jeho disertační práce nesla název T. G. Masaryk, sein philosophisches, religiöses und politisches Denken u prof. M. Geigera. Komunistické úřady však nechtěly nostrifikovat Fundův basilejský doktorát, tudíž byl nucen, i přes značné obtíže, promovat znovu roku 1981 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě (u prof. A. Molnára), tentokrát s prací na téma Eirenaiovo učení o recapitulatio. V roce 1975 podal Funda habilitační práci na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, pod názvem Myšlení o víře a myšlenky víry. Avšak nebyl teologicky a politicky poplatný tehdejšímu směru českého protestantismu J. L. Hromádky a svou koncepcí demytologizace a existenciální interpretace křesťanské víry vyvolal řadu polemik v českém protestantismu. Jeho habilitační práce byla komunistickým režimem odmítnuta. V roce 1990, když již nebylo školství v područí komunistického režimu, mohl být habilitován na Husitské teologické fakultě UK v oboru filosofie náboženství. Na návrh Filosofické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně byl 5. června 2003 jmenován profesorem pro obor filosofie.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech prof. Fundy naleznete zde.     

  • Mgr. Miroslav Hanke, Ph.D.

Miroslav Hanke byl po ukončení doktorského studia na Palackého univerzitě v Olomouci v roce 2010 zaměstnán jako vědecký pracovník na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (2010–2011) a vyučující sociologie na Palackého univerzitě v Olomouci (2011). V současné době je postdoktorandem na Filozofickém ústavu AV ČR (od 2011), badatelem RCTHS při Katedře filozofie FF Západočeské univerzity v Plzni (2012–2015) a přednášejícím na Katedře filozofie FF Západočeské univerzity v Plzni (od 2017). Jeho výzkum se zaměřuje na pozdně středověkou a post-středověkou scholastickou logiku.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miroslava Hankeho naleznete zde.

  • PhDr. Lada Hanzelínová, Ph.D.

Lada Hanzelínová vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE v Praze v roce 1994 a Teorii a filozofii komunikace na katedře filozofie FF na ZČU v Plzni v roce 2006. Rigorózní zkoušku složila v roce 2013 na téma Otto Neurath: ISOTYPE. Dizertační práci na téma Otto Neurath a komunikace v umělých jazykových znacích obhájila na FF ZČU v roce 2015. V letech 1991–2009 pracovala v soukromé sféře se zaměřením na obchod, personální a účetní poradenství. Podstatou jejího odborného zájmu je, jak se věci či lidé jeví. Praktickými realizacemi jsou výuka předmětů, zaměřených na komunikační dovednosti (Kultura společenské komunikace a Komunikační praxe). Na teoretické bázi je hlavním předmětem výzkumu speciální část vizuální komunikace – informační grafika a v poslední době i téma akademické etikety. I v univerzitním prostředí využívá své ekonomické znalosti na pozicích finančního a projektového manažera, v letech 2014 - 2017 byla předsedkyní Rozpočtové komise AS ZČU.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Lady Hanzelínové naleznete zde.

  • Doc. PhDr. Vladimír Havlík, CSc.

Vladimír Havlík vystudoval Filosofickou a Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy, obor Filosofie – fyzika. Habilitoval se v roce 2017 na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně s tématem "Problém emergence ve vědě a filosofii". Je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, zároveň vyučuje na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni. V roce 1991 se zúčastnil kurzu "Philosophy of Science – Theory and Experiment" International University Centre of Dubrovnik. V období říjen 1992–březen 1993 studijního pobytu na King´s College London. Zabývá se filosofickými otázkami vývoje vědy, metodologickými a epistemologickými problémy vývoje vědění především v souvislosti s přírodními vědami - kosmologií, fyzikou, biologií a teorií komplexity. Vede přednášky a semináře v oborech Filosofie vědy a Historie a filosofie fyziky. Je sekretářem Českého komitétu pro logiku, metodologii a filosofii vědy a členem komise pro IT při AV ČR. Publikuje v odborných periodikách k tématům filosofie a metodologie vědy, evoluce, emergence a umělé inteligence. Např. články: „The naturalness of artificial intelligence from the evolutionary perspective“ (AI and Society, 2018) a „Vývoj vědy jako evoluční boj idejí?“ (Filosofický časopis, 2016); kniha: „Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie“ (Vyšehrad 2015).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Vladimíra Havlíka naleznete zde

  • Mgr. Petra Hečková, Ph.D.

Petra Hečková vystudovala teorii a dějiny výtvarných umění na Katedře dějin umění, Univerzitě Palackého v Olomouci. Specializuje se na teorii a historiografii výtvarného umění a architektury se zřetelem k aktuálním otázkám vývoje oboru v 19. a na počátku 20. století (vzájemné vymezování se dějin umění vůči estetice a klasické archeologii, Vídeňská škola dějin umění). Tématu se týkala také její disertační práce, věnovaná uměleckému historikovi Vojtěchu Birnbaumovi a jeho stanovisku ve vědecké polemice „Orient-oder-Rom“ (práce obhájena 2009, školitel: prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc.). Druhou oblastí její odborné specializace je historiografie antického umění včetně souvisejících aspektů, jako je vývoj archeologického poznání antické kultury, proměny vztahu k antickým artefaktům a vývoj uměleckých sbírek antiky, stejně jako otázky šíření formálních prototypů a vzorů all´antica v novověku). Nikoli náhodou je v tomto případě společným jmenovatelem zájem o město Řím, jeho historickou kulturu i frenetickou současnost, jenž přerůstá z roviny odborné do roviny osobní (a samozřejmě také naopak).              

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Petry Hečkové naleznete zde.         

  • PhDr. Martina Kastnerová, Ph.D.

Martina Kastnerová působí na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni od roku 2006, zde rovněž v roce 2010 absolvovala doktorské studium s disertací "Formování literární vědy na materiálu renesanční literatury: hledání adekvátního interpretačního přístupu" pod vedením prof. PhDr. Jarmily Doubravové, CSc. V současnosti zde mj. přednáší v kurzu Hermeneutika a teorie interpretace či Umění v kulturním kontextu a také působí jako vědecká tajemnice katedry a školitelka v doktorském oboru Teorie a dějiny vědy a techniky. Je členkou Výzkumného centra pro teorii a dějiny vědy (Research Center for Theory and History of Science), Společnosti pro estetiku (SPE) a Spoločnosti pre estetiku na Slovensku (SPES). V odborné práci se soustředí na současné teorie interpretace se zaměřením na angloamerickou oblast a analýzu renesančních textů (monografie Shakespeare a teorie interpretace). V aktuálním výzkumu se věnuje analýze stěžejních témat alžbětinské poetiky se zaměřením jednak na soudobou reflexi antického mimetického konceptu a vyrovnání s antickými a kontinentálními vzory, jednak na renesanční korespondenční sítě a přenos vědění (dílčí studie např. v American and British Studies Annual, Svět literatury, Ostium, monografie Profesionalizace literární kultury: alžbětinská poetika jako součást komplexu renesančního vědění). V nejnovějších textech se dále zaměřuje na ženské postavy alžbětinské literární kultury Mary Sidney Herbert a Mary Wroth a genezi poetického projektu Philipa a Roberta Sidneyho v kontextu renesanční intelektuální sítě (nejnovější monografie Poezie jako vyprávění příběhů. Intelektuální kruh Philipa Sidneyho). Mezi poslední aktuální projekty patří např. „Profesionalizace literární kultury: alžbětinská poetika jako součást komplexu renesančního vědění“ či „Komunikace a vědění: intelektuální kruh Philipa Sidneyho“. V posledním roce vystoupila či připravuje realizaci pobytu mj. na konferencích v Birminghamu (Jubilee Centre for Character and Virtues, University of Birmingham) a Londýně (Royal Hollowayʼs Humanities and Arts Research Institute) a The Shakespeare Institute ve Stratfordu. Renesanční literární kultura a literatura obecně jsou nejen předmětem její „profese“, ale i osobního zaujetí vyprávět a sdílet příběhy.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Martiny Kastnerové naleznete zde.

  • Mgr. Vojtěch Kaše

Vojtěch Kaše vystudoval magisterské studium religionistiky na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době dokončuje doktorské studium pod společnou záštitou Masarykovy univerzity (obor Religionistika) a Helsinské univerzity ve Finsku (obor Novozákonní biblistika) s dizertací s názvem „Tracing the Origins of Eucharistic Magic: On the Role of Cognitive Attraction in the Cultural Transmission of Collective Rituals“. V rámci religionistiky se specializuje na oblast raného křesťanství a kognitivní teorie náboženství. Na obecné rovině jeho výzkum spadá do oblasti studia kulturní evoluce, což se pojí s jeho zájmem o výpočetní a kvantitativní metodologii. V Helsinkách byl zaměstnán jako výzkumník v projektu REECR: Ritual and Emergence of Early Christian Religion: A Socio-Cognitive Analysis (2013-2017). V Brně působil jako člen interdisciplinárního projektu GEHIR: Generative Historiography of Religion (2015-2018). Na ZČU vede studentský výzkumný projekt DiRECT: Distant Reading of Early Christian Texts: Explorations in Socio-Cognitive Interpretation (2018-2020).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Mgr. Vojtěcha Kašeho naleznete zde.

  • PhDr. Radim Kočandrle, Ph.D.

Radim Kočandrle absolvoval magisterské studium filosofie na FF UP v Olomouci a doktorské studium v oboru Filosofie a dějiny přírodních věd na PřF UK v Praze. Dlouhodobě se zabývá především tématy z oblasti antické filosofie a kosmologie. Jeho odborný zájem se soustředí zejména na předsokratiky, zvláště pak na myslitele tzv. „iónské větve filosofie“. Právě vnímavost archaické doby shledává stále velmi inspirativní. Největší pozornost dosud věnoval Anaximandrovi z Mílétu, o jehož myšlení publikoval řadu prací. Z jeho knižních publikací lze zmínit zejména následující tituly: „Anaximandros z Mílétu“ Pavel Mervart 2010, „Anaximenés z Mílétu“, Pavel Mervart 2014, „Apeiron. Anaximander on Generation and Destruction“ Springer 2017 (společně s Dirkem L. Coupriem).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Radima Kočandrleho naleznete zde.

  • Mgr. Miloš Kratochvíl, Ph.D.

Miloš Kratochvíl vystudoval filosofii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tamtéž získal doktorát za disertační práci o genetické epistemologii Jeana Piageta. Mezi hlavní předměty jeho zájmu patří především francouzská epistemologie, zejména pak období od poloviny 19. Do poloviny 20. století (tj. zhruba mezi Comtem a Bachelardem). Zde si všímá vztahu mezi chápáním lidského myšlení, pojetím vědy, role filosofie a dobovým náboženským a politickým kontextem. Mezi dalšími oblastmi, jimiž se zabývá, převažují dějiny etiky a česká filosofie přelomu 19. a 20. století. Publikoval monografie Jean Piaget (uvedení do genetické epistemologie), Francouzská epistemologie Přehled vývoje do poloviny 20. století) a Pozitivismus v české filosofii první poloviny 20. století.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miloše Kratochvíla naleznete zde.

  • doc. RNDr. Josef Moural, CSc.

Josef Moural vystudoval matematiku (obor Teorie systémů) na MFF UK. Jako počítačový expert působil v Československé obchodní bance, a.s. a v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV. Souběžně studoval od konce 70. let filosofii jak formou mimořádného studia FF UK, tak v pražských bytových seminářích. Od poloviny 80. let působil též jako vedoucí bytových seminářů a spolupracovník filosofického samizdatu. V roce 1990 absolvoval půlroční pobyt na Oxford University (Wolfson College), po návratu byl převeden v ÚFS ČSAV do Archivu Jana Patočky a přednášel jako externista filosofii na MFF UK. V roce 1991 nastoupil na částečný úvazek do Centra pro teoretická studia UK a začal přednášet filosofii na Středoevropské universitě a jako externista na FF UK. V roce 1993 přešel z Archivu Jana Patočky na katedru filosofie FF UK a absolvoval semestrovou stáž (asistent prof. R. Rortyho) na Univeristy of Virginia, Charlottesville, USA. V roce 1996 vyučoval na letní škole Středoevropské university v Budapešti. V akademickém roce 1996/7 absolvoval roční stáž (Visiting Lecturer) na King’s College, Londýn. Roku 1999 vyčoval na letní škole IWM v Cortoně a poté se účastnil tříměsíční stáže v Institute for Advanced Studies in the Humanities v Edinburghu. Další stáž absolvoval v Institut für die Wissenschaften vom Menschen, Vídeň, v akademickém roce 2001/2 získal Fulbrightovo stipendium na University of California, Berkeley. V roce 2003 organizoval letní školu fenomenologie v Olomouci. V letech 2007-9 externě vyučoval filosofii (Visiting Associate Professor) na University of California, Berkeley. 2010 stáž v Collegium Budapest. V roce 2012 absolvoval stáž v The Library of Congress ve Washingtonu D.C. V roce 2015 vyučoval na letní škole Universitat de Girona, v roce 2018 externě na Uniwersytet Śląski v Katowicích. Specializuje se na dějiny filozofie, především na Platóna, skepticismus, R. Descarta, D. Huma, I. Kanta, pozdního Husserla, raného Heideggera a J. Patočku. Dále se věnuje teorii institucí (ontologie kultury) a filozofii J. Searla, E. Tugendhata, K. Poppera a T. Kuhna.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech doc. Josefa Mourala naleznete zde

  • PhDr. Jaromír Murgaš, CSc.

Jaromír Murgaš vystudoval filosofii s fyzikou na FF a MFF UK v Praze a začínal studiem filosofických otázek přírodních věd, které probíhalo ve Filosofickém ústavu ČSAV a vyvrcholilo studijním pobytem na London School of Economics v r. 1992. To jej však přivedlo blíže k filosofii samé; a jeho učitelské založení pak k výuce filosofie, do níž uvádí studenty povětšinou humanistického studia. A to od r. 1993 podnes paralelně na Západočeské univerzitě v Plzni a na Univerzitě Karlově v Praze. Významné zkušenosti pak získal ve čtyřletém výcviku gestalt terapie (1993-7, Multi-di-mens) a posléze systemické terapeutické práce (průběžně 2002-2015, The 7th C, R. Verlinden). Za svou stěžejní činnost pokládal vždy samu výuku - tváří v tvář a nejlépe s textem. Pro cvičení dovednosti dobrého myšlenkového vytěžení obsahu textů napsal příručku Základní interpretace filosofických textů I. (2010), pro skutečné osvojení vytěžených myšlenek pěstuje kurs Filosofie a zkušenost gestaltu (od r. 1998).

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jaromíra Murgaše naleznete zde.

  • Mgr. Jitka Paitlová, Ph.D.

Jitka Paitlová působí na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni. Zpočátku se věnovala ontologickým, epistemologickým a kosmologickým problémům Platónovy filozofie, a to především v kontextu protologické interpretace tübingenské školy. Posléze obrátila svůj zájem na epistemologii a teorii vědy dvacátého století. Ve své disertační práci analyzovala kritický racionalismus německého filozofa Hanse Alberta, kde zkoumala jeho specifika, transformace a přesahy v porovnání s koncepcí Karla R. Poppera. V souvislosti právě s kritickým racionalismem se ve svých pracích orientuje zejména na problémy zdůvodnění poznání, podmínek a pokroku poznání, vědecké metody, hodnotové neutrality vědy, vztahu poznání a rozhodnutí. Dále se blíže zabývá vztahem kritického racionalismu ke Kantovu transcendentalismu a experimentální filozofií vědy. Absolvovala roční stáž u prof. Hanse Rotta na Lehrstuhl für theoretische Philosophie na Universität Regensburg a půlroční stáž na Lehrstuhl für Philosophie u prof. Ursuly Renz na Alpen-Adria-Universität v Klagenfurtu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Jitky Paitlové naleznete zde.  

  • Mgr. Petr Pavlas, Ph.D.

Petr Pavlas vystudoval Humanistiku (Bc.), Analytickou filozofii a filozofii vědy (Mgr.) a Teorii a dějiny vědy a techniky (Ph.D.) na FF ZČU v Plzni. V září 2015 tamtéž obhájil disertaci s názvem Trinus liber Dei: Komenského místo v dějinách metaforiky „knihy přírody“ (školitel Daniel Špelda) a byl přijat jako odborný asistent na Katedru filozofie, kde byl již předtím pracovníkem výzkumného projektu. Zároveň se stal postdoktorandem v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., kde v současnosti zkoumá Komenského projekt dokonalého jazyka a píše monografii s názvem Definovat a kombinovat. Poslední jazyk Jana Amose Komenského. Petr Pavlas absolvoval tři dlouhodobé badatelské pobyty v Německu (Berlín, Erfurt). Dosud publikoval jednu monografii a řadu českých i anglických odborných studií. Do budoucna se chce zaměřit na vztah myslitelů Komenského okruhu (Ritschel, Bisterfeld, Rave aj.) k Leibnizovi a také na matematické a logické aspekty pansofismu Jana Amose Komenského.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech Mgr. Petra Pavlase naleznete zde.

  • Mgr. Michal Polák, Ph.D.

Michal Polák se zabývá filozofií mysli, současnými filozofickými a empirickými teoriemi vědomí, kognitivní vědou a epistemologií. Ve výzkumu mysli zdůrazňuje neeliminovatelnost subjektivní zkušenosti, perspektivu první osoby a nutnost pracovat s poznatky empirických věd, zejména neurovědy a kognitivní psychologie. Preferuje určitou formu epifenomenalismu. Působí jako odborný asistent a vědecko-výzkumný pracovník na Západočeské univerzitě v Plzni na Katedře filozofie. Je členem výzkumného centra pro studium teorie a dějin vědy a techniky. Absolvoval odborné stáže na Central European University v Budapešti. Publikoval řadu odborných statí na témata subjektivity, intencionality, jáství, emocí a smyslových dat. Z jeho monografií jmenujme tituly „Filozofie mysli“ a „Freudova neurofyziologie mysli“ o Freudově empirické teorii mysli. Rád sportuje, má rád horské túry, snowboard a běh na dlouhé tratě. K jeho koníčkům patří pěstování bonsají.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Michala Poláka naleznete zde.

  • PhDr. Martin Profant, Ph.D.

Martin Profant působí jako externí pedagog Ústavu politologie FF UK, dále na Katedře filozofie FF ZČU a ve Filozofickém ústavu Akademie věd České republiky. Zabývá se morální a politickou filosofií. Je autorem stati Otevřená společnost a moc televize, spoluautorem knihy Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Pracoval také jako šéf analytického oddělení, hlavní poradce ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zastupující náměstek pro vysoké školství. Je členem správní rady Masarykovy univerzity v Brně, správní rady Vysokého učení technického v Brně a členem Akademického sněmu AV ČR.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Martina Profanta naleznete zde

  • Mgr. Radek Schuster, Ph.D.

Radek Schuster působí jako odborný asistent na Katedře filozofie Západočeské univerzity v Plzni, kde také v r. 2010 získal doktorát v oboru Teorie a dějiny vědy a techniky. Během studia absolvoval pobyty na University of Durhem (Erasmus) a University of Oxford (Freemovers). V současnosti se odborně profiluje ve třech oblastech: 1) analytická filozofie a filozofie jazyka, zejména dílo L. Wittgensteina, 2) filozofie a dějiny vědy, především tradice Vídeňského kroužku, 3) filozofické aspekty umělé inteligence a interakce člověka a stroje. Těmto zaměřením odpovídají i zahraniční spolupráce a stáže na University of Bergen/The Wittgenstein Archives (Norway Grants), Universität Wien/Institut Wiener Kreis (AKTION) a Indiana University/School of Informatics, Computing, and Engineering (Fulbright). Mezi jeho koníčky patří iluze a paradoxy všeho druhu.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Radka Schustera naleznete zde.

  • PhDr. ThLic. Drahomír Suchánek, Ph.D., Th.D.

Drahomír Suchánek vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a katolickou teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval stáže na Universität Konstanz (2003) a Universität Wien (2003) a několikrát mu bylo též umožněno bádání ve Vatikánském archivu (2009, 2011). Je odborným asistentem na Katedře filozofie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a rovněž na Ústavu světových dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se obecnými dějinami středověku se zaměřením na církevní dějiny a vztahy světské a duchovní moci, především papežskými volbami, středověkým papežstvím a otonsko-sálským císařstvím. Je autorem či spoluautorem následujících monografií: „Církevní dějiny I. Antika a středověk“, „Ius exclusivae: právo exkluzivity při papežských volbách“, „Dějiny Lichtenštejnska“, „Imperium et sacerdotium: říšská církev na přelomu prvního a druhého tisíciletí“ a „Inventář pozůstalosti Adolfa Procházky“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Drahomíra Suchánka naleznete zde.

  • PhDr. Miloš Ševčík, Ph.D.

Miloš Ševčík absolvoval studium oborů estetika a filozofie (1998 Mgr.) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na téže fakultě také postgraduální studium oboru estetika (2003 Ph.D.). Od roku 1999 je zaměstnán jako odborný asistent na Katedře estetiky FF UK. Na Katedře filozofie FF ZČU v Plzni působí jako odborný asistent od roku 2004. V roce 2001 absolvoval jako stipendista Instituto Camões výzkumný pobyt na Faculdade de Letras, Universidade de Coimbra, Portugalsko. Zabývá se převážně francouzskou a českou estetikou 20. století, zaměřuje se zejména na problematiku časovosti estetické události a jejího smyslového charakteru. Publikoval několik desítek odborných studií v časopisech a sbornících doma i v zahraničí. Je také autorem či spoluautorem následujících monografií: „Umění jako odkaz na realitu času (v myšlení Henriho Bergsona a Emmanuela Lévinase)“, „Bergsonova koncepce komické představivosti a smíchu“, „Aisthesis. Problém estetické události v myšlení E. Levinase, J.-F. Lyotarda a G. Deleuze a F. Guattariho“, „Umění jako vyjádření smyslu. Filozofie umění Jana Patočky“, „Patočkovy interpretace literatury“.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Miloše Ševčíka naleznete zde.

  • Mgr. Marie Větrovcová, Ph.D.

Marie Větrovcová vystudovala matematiku (Mgr., Fakulta aplikovaných věd ZČU) a teorii a dějiny vědy a techniky (Ph.D., Fakulta filozofická ZČU). Úzce spolupracovala s prof. Petrem Vopěnkou. Zabývá se (intencionální) historiografií a filosofií matematiky se zaměřením na středověkou matematiku a matematiku 19. a 20. století. Zejména se věnuje spojení fenomenologické filosofie a matematiky (vnímání, rozumění, symbolismus...). Na Katedře filozofie FF ZČU přednáší historii a filosofii matematiky a fyziky a vede interpretační filosofický seminář.

Více informací o výzkumném zaměření a projektech dr. Marie Větrovcové naleznete zde.

Patička